Mstitelé (1982)

Na rozjezd mezi 14 krimi/thrillerů v roce 1982 jsem si vybral revenge krimi ve stylu Přání smrti. Obyčejnému chlápkovi zabijí gangy syna, zákon selže a tak bere zákon do vlastních rukou. Nikdo v tom nehraje, režisérovým vrcholem je béčková hororová série Maniac Cop a tomu odpovídají i Mstitelé. Dlouhý rozjezd, absurdní soud, zbytečné natahování stopáže vězeňskou pasáží a kumpány jdoucí po dealerech a pomsta přijde až na konci. Ale jinak to nebylo špatné. Atmosféra špinavého města plná gangů funguje, záporáci jsou pěkně hnusní a je tu pár moc pěkných krvavých vražd. Čili solidní béčko na 3*, které skončí dřív než stihne začít nudit.

Film nepokrytě čerpající z "Death Wish", nicméně natočený mnohem uvěřitelněji, svižněji a moderněji, než jeho o pár let starší předchůdce. Nečekal jsem o něj nic moc, ale svojí moderní dikcí prakticky nenudí a hlavně tam není tolik zbytečné vaty, která by natahovala stopáž ke dvěma hodinám, jak to vidíme řadách moderních filmů dnešní doby. Obsah filmu od nějakého "Hanse" je dost mimo - policie ve filmu ani v reálu nikoho nesoudí, od toho jsou tady soudci, jak napoví i tvar českého slovesa... :)))

Kam může frustrace a touha po pomstě směřovat, již prozkoumal snímekPřání smrti(1974), ale režisér William Lustig a scénárista Richard Vetere toto téma aktualizují pro osmdesátá léta. Na rozdíl od snímku Přání smrti, který zdůrazňoval prvek autenticity, Mstitelé sází vše na strohou syrovost a nenáročnou zábavu. Lustig ve svých raných filmech uměl vždy dokonale vystihnout hutnou atmosféru tvořenou potemnělými uličkami, zlověstnými graffiti a špínou nočního velkoměsta. V tomto ohledu nejsou ani Mstitelé výjimkou. Jako bonus musím zmínit i syntezátory a metalovými riffy poháněný ústřední hudební motiv, za kterým stojí Jay Chattaway. Navzdory solidně ošetřené technické stránce se Mstitelé nebojí přiznat brakovou patinu. Příběhová linka je striktně přímočará a moment překvapení zajišťují pouze nečekané erupce násilí. Některé dialogy sice efektně míří rovnou na komoru, obzvláště v otázkách o spravedlnosti v rukou řadových občanů, ale jinak je scénář na několika místech docela děravý. To však k béčkové produkci 80' let, tak nějak patří. Mstitelé jsou svižnou, akčně pojatou jednohubkou, která pracuje s motivem pomsty a nabízí i několik nekompromisních výjevů. Nic víc ani míň.Více.

Námet, ktorý zaujme vždy a ktorý stále nastoľuje rovnaké otázky. Môže človek vziať právo do vlastných rúk? Podľa histórie vyriešenia všemožných prípadov, sa táto možnosť javí ako logická. Niet sa preto čo čudovať. Tento ťažký ( nie však ťažkopádny ) žánrový príspevok neprináša nič nové, ale diváka bažiaceho po troche tej ,,justice´´, bude mať zadosťučinenie.

Drsný grindhouse podžánrový mix od režiséra legendárního Maniaca (1980). Námětem se film podobá klasickému "vigilante" snímku Death Wish (1974) s Charlesem Bronsonem, ale hutnou atmosférou spíše dává vzpomenout na trashové The Warriors (1979). Jsou tu stylově vyobrazeny různé pouliční gangy, štětky, dealeři, pasáci, zfetovaní negři a jiná hnusná individua. Nekompromisní "over the top" exploatace a až groteskně násilný děj připomíná rané filmy Quentina Tarantina, dokonce se tu objevilo několik scének, které byly očividně inspirací pro známé scény z kultovního Pulp Fiction (1994). Příběh se odehrává v temných a zatuchlých ulicích New Yorku, násilí číhá na každém rohu, brutalitou se nešetří, akce je správně béčková, šíleně z toho stříkají osmdesátky a do toho všeho hraje nadupaná "dark synth" hudba. Zkrátka moc pěkně se na to kouká a žánrový divák se rozhodně nenudí, já si lebedil a užil si to. Jasný adept na pětihvězdičkové hodnocení. Bohužel, mínusem byl trochu naivní scénář, profláknuté hlášky, strašné výkony herců (kromě výborného Forstera a zábavného Williamsona) a nepochopitelné jednání či nejasný smysl existence některých postav (např. žena hlavního hrdiny, respektive jeho dobrácký spoluvězeň). U podobných brakových filmů většinou takovéto nedostatky házím za hlavu a pokud se občas zasměju na úkor tvůrců, beru to spíš jako plus. Ale tady mi to z nějakého důvodu vadilo a strhávám za to z hodnocení celou jednu hvězdičku. Až příliš často jsem kroutil hlavou a ťukal si na čelo.