Moloch (1999)

Chýbal mi tu akýkoľvek prvok, ktorý robí film filmom (atmosféra, príbeh, ...). Nedá sa povedať, že by som sa vyslovene nudil, ale nebolo tu skoro nič, čo by ma zaujalo. Ani tá oceňovaná kamera. Rozmazaný obraz, zošikmená perspektíva, to sú prostriedky, ktoré mi skôr vadili akoby som ich mal obdivovať.

Ve své autobiografii případně nazvané "Trkalo se tele s dubem", píše Alexandr Solženicyn (parafráze, nikoli citace), že autor má právo (možná i povinnost) získat názor na určitou historickou osobu (nejspíš i dobu) a předložit ji čtenáři tak, aby v ní uvěřil. Někde zatím nebo mezitím publikuje záznam jednání (nějaké plénum či co, v Kremlu či kde), kterého se zúčastnil jako spisovatel nestraník, a při němž je hlavní postavou Nikita Sergejevič Chruščov. - Při sledování Sokurovova filmu jsem měl pocit, že je to právě o něm (o něm, nebo později, o jakémkoli samozvanci podobného typu), stejné nabubřelé bezobsažné projevy, okřikování ostatních, nesmyslné poučování o nepodstatných věcech, zesměšňování atd. atd. V závěru, tak trochu mezi řečí, se řeší snad největší problém "diktátorství": překonání vlastní smrtelnosti, "poručíme větru, dešti a smrti" - Tisíciletá říše znamená především moje říše, říše se mnou. Sokurovův pohled do soukromého života Adolfa Hitlera, Evy Braunové a jim nejbližších v horských výšinách, zcela odděleného od světa v údolích, nechť inspiruje ducha a stimuluje mozek. Domácí úkol: Sokurovem poučeni, odhalujte ve svém okolí malé a střední hitlerčíky (ti velcí zůstávají pořád zalezlí někde ve svých horských sídlech). Pomůcka: Kdo napsal ve své recenzi: "směle prohlašuji, že tomuto režisérovi by měl někdo nasrat do ruk a týden ho nepustit k vodě!!!!!!" samozřejmě není hitlerčík, ale ťululum.

doslova "nadržen" na dobrý film jsem po opravdu dlouhé době měl čas a celý napjatý jsem usedl a čekal něco velkého............ to byl trapas. nic... nula. tak proč dvě hvězdičky? to je přeci jasný. protože jsem to vypnul! a třeba ten zbytek filmu za něco stál. ale i kdyby se tam, už v tom pro mě neznámém zbytku, bergman střídal s kurosawou, tak by si to víc nezasloužilo. už zas žvaním. dost!

Pomóc, resuscitovaaaať! Ešteže som druhú polku značne nebrala vážne (sladké sny), inak by ma možno mrzela aj tá jedna..... TRÁPNA studňa nudnosti. Tu je proste potrebné klásť otázku: Načo niečo podobné uzrie svetlo sveta? Načo sa na to dívam?! Ja mám poľahčujúcu okolnosť, prihodilo sa to náhodou a pre nemčinu mám slabosť, v tomto prípade bohužiaľ... V pláne zrejme bolo naskicovať Hitlera v prostredí jeho "pevnosti" ako človeka so svojimi fóbiami, úchylkami, privátnymi myšlienkami, ako tragickú persónu... Lenže z tohot pokusu sa vo mne robia kotrmelce, chce sa mi vracať! Aby som čumela, ako sa Eva s "Adim" naháňajú okolo stola, la la la, to mi odpusťte, ale NIE. Obzvlášť, keď celý čas je to identicky banálne a trápne. Vraciam.

Zlo je banálne, to je veľká, neľahko pochopiteľná a ešte ťažšie stráviteľná idea - a snáď aj pravda. Film o myšlienkovej a emocionálnej pustote strojcov jedného z najobludnejších režimov v dejinách je vyprázdnený, banálny a nudný presne ako oni sami. V tomto ohľade funguje fantasticky, dopozerať ho je ale skutočná makačka. A teraz si predstavte, že okolo Hitlera boli aj normálnejší ľudia než jeho géniovia zla, moci a propagandy, ktorí museli podobné tirády počúvať noc čo noc po celé roky, hodiny a hodiny až do skorého rána a nadšene, so záujmom prikyvovať . . !