Mňága - Happy End (1996)

[2,5*]"Nic v tomto filmu není pravda. Všechno se skutečně stalo."´Fiktívny dokument, ktorý je, ak som ho správne pochopil, narážkou na chlapčenské skupiny (v danej dobe veľmi populárne) a na umelosť hudobného biznisu. Mám taký pocit, že človek musí asi byť skalným fanúšikom skupiny, aby ho ten film zaujal a to ja nie som. Ak si odmyslím pohodovú hudbu, ktorá sa celkom príjemne počúva (ale že by som z nej bol hotový, tak to zase nie), tak mi to celé pripadá strašne nezáživné, často až otravné pre všetky tie prihlúple, strojené reči (hlavne tá americká držka ma neskutočne iritovala). Celá tá omáčka okolo pôsobí dosť zbytočne, nevidím zmysel takejto mystifikácie, keď nie je aspoň trochu zaujímavá. Ako-tak ma zaujala akurát tá pasáž s firmou Fruit International, kde tá absurdita je celkom fajn dohnaná až do krajnosti (koncert v kostýmoch ovocia). A to podobne ladenýRok ďábla (2002)milujem, lenže tam sú moji obľúbenci Nohavica a Čechomor a ešte k tomu to má taký zaujímavý mysteriózny náboj.

Keďže mám rád rock-ovú a metal-ovú hudbu, nebol to pre mňa na zhliadnutie úplne zlý fiktívny dokument, ale mám radšej trošku iný štýl humoru. Zo začiatku ma to skoro vôbec nebavilo, ale keď prišla pasáž k akože životopisnému filmu "Slunce, seno a Žďorp", tak som sa konečne pobavil. Výkony Zdeňka Trošku, Mareka Vašuta a Mareka Brodského do danej scénky výborne zapadli. "Scéna s výsluchom", pojedanie trampky a Troškove komentáre ("lampička sa stala jednajúcou osobou" alebo "ať se staraj o muziku a tohleto nechaj na nekom iným" sú veľmi podarené). ale celkovo tam bolo viac hluchých miest, takže len za 2.

Mňágu- neboHappy End? - neposlouchám, ale některé jejich kultovní skladby znám... o to větší překvapení pro mě bylo, že jsou od nich. Na otázkuJe toto dokument či parodie dle tvého názoru?bych odpověděl jednoznačně parodie. Proč? Inu, snaží se to vypadat co nejpřesvědčeji, alePetr Zelenkajak jeho tvorbu znám, tak občas ulítne tím svým ulítlým směrem a nějakou tu osobitou kravinu si tam prostě dá. A přesně podle takových věcí to poznáte. Jinak by to ale asi poznat nešlo - leda byste to měli jak já a bylo Vám roky a roky před zhlédnutím řečeno, že to je celý pseudodokument. Ale tu mystifikaci cením.

Do teď nemůžu skrze Zelenkovu kariéru uvěřit, jak se mu to vždycky povede. Čím to, že dokáže vytvořit nadčasové dílo, jež je vizuálně a vypravěčsky netradiční, příběhově živé i zábavné a celou tu dobu dokáže člověka pohltit. Zelenka je snad jediný filmař, kterého bych nemohl sledovat v kině, protože velmi často se mi stává, že si celý film zastavím a vrátím o pár vteřin zpátky, abych si tu celou genialitu vychutnal naplno. Tady totiž není nějaký jednotný plán v popředí, ale hlavně dalších třicet v pozadí, kde si mohu maximálně užít vtipy, kterým s oblibou říkám "vtipy mimochodem", aneb vtipy, které tam jsou, ne každý si jich všimne, ne každý je ocení, ale těch pár se směje o to víc. Příklad za všechny: Producent:"If he's the fuck with me, I'll fuck with him!" Překladatelka: "Pan Brown je s vaším jednáním velice nespokojen." a obdobných příkladů je tam plno.

„Možná, že lidé prostě chtějí být klamaní. Možná...“Uměle, nebo-li účelově vytvořena hudební skupina jako hlavní téma v uměle zkonstruovaném, mystifikačním (pseudo)dokumentu? Tak tady si Petr Zelenka už opravdu pohrál s tématem mystifikace a mediální manipulace dokonale, přičemž nepřekvapí, že celé dílko v takovém duchu i natočil. Viděl jsem to těsně po novějšímRoku ďábla(2002), z něhož jsem měl spíše průměrný dojem, ale tady můžu hlásit velkou spokojenost! Je pravda, že jsem o skupině Mňága a Žďorp dosud jen věděl, že nějací tací existovali, ale neznal jejich tvorbu a možná o to víc jsem si užil tento neotřelý filmový kousek. Muzika oné kapely v něm byla sympatická svá a chytlavá, až jsem si nejednou začal během sledování písně pobrukovat. Celý nápad proveden ze strany režiséra velmi zdařile, všechny ty absurdní příhody nejen skvěle gradují, ale zároveň jsem v tomto případě stále více pociťoval a vnímal i hlubší smysl a poselství, které chce Zelenka skrze zábavnou mystifikaci předat a ukázat... aneb jak vlastně média, film či marketing mohou vytvářet umělé senzace včetně celých příběhů, celých osudů, předem smyšlených a vykalkulovaných (a dokonce i s využitím náhradního plánu, jestli poslušní otroci zklamou a zradí!) a lidí budou je schopni nekriticky příjmat jako realitu... což se na základě některých komentářů (viz. třeba Radyo) v souvislosti se Zelenkovým filmem nakonec i stalo a potvrdilo. Já si tenhle pseudokoment hodně užil a mám pocit, že už dlouho jsem v tomhle specifickém žánru neviděl nic tak zábavného. Tak nezbývá mi, než jen dodat tu oblíbenou větu: Kam se na tohle hrabe nějakáZáhada Blair Witch?! **** PS: Úplně nejvíc mě dostaly filmové scény s Markem Vašutem, u scény výslechu jsem už vybuchoval smíchy nahlas, ale snad poprvé v životě můžu říct, že tady zaválel i Zdeněk Troška![85%]