Matka a gauč (2023)

"David, dokážeš mi odpustiť?"Pýta sa matka svojho potomka.Ewan McGregornesie na svojich pleciach celý film. Zvláda úlohu syna, brata, manžela i otca. Ako normálne žiť a vnímať slová matky, pochopiť súrodencov, vyhovieť žene a venovať sa deťom? Osemdesiatnička sa odmieta pohnúť z gauča, jej príval slov je akýmsi vyrovnaním so sebou a svojimi deťmi.Konverzačná drámamá pomalé tempo, nevšedné situácie a miestami pôsobí bizarne (pobyt v obchode, stúpajúca voda). Film má surreálne prvky, je potrebné s tým rátať.

Keby taká stará matka sedela toľko na gauči a nechcela sa z neho hnúť, už by mala také dekubity, preležaniny, či skôr presedaniny, že by sazapareninydvíhali vzduchom ako dym z lokomotívy. Tu sme sa ani tejto ritnej pary nedočkali, nakoniec je to zhluk nesúrodých surrealistických dialógov, pričom film ani zďaleka nie je hodný menaEwan McGregor.

Poslední dobou jde již o několikátý film, kdy bych řekl, že tvůrci, respektive scenáristé, v tomto případě jedna a tatáž osoba, si pletou a následně zaměňují výraz originální s výrazem alegorický. Jde tudíž o další dílko, kdy si pan režisér/scénarista vytírá s publikem řiť tím, že mu je úplně jedno, že to asi jen málokomu dá ve výsledku vůbec nějaký smysl. Sakra, jak já tyhle filmy nesnáším, kdy absolutně nemám ponětí, co tím mělo být jako řečeno, co to mělo za význam, za pointu. Přitom se první hodina ještě ale tak nějak tvářila jako docela poutavé, emočně vyhrocené rodinné vztahové drama, se zábavnými dialogy, poutavým stylem zpracování a zajímavými postavami, obsazenými výraznými hereckými jmény, podávající silné a přesvědčivé výkony. Jenže zhruba po té šedesáté minutě se to celé změní jen v jeden obrovský nepochopitelný bordel, plný surrealistických výjevů, krajně podezřelých dialogů a scén, kdy jsem naprosto nepobíral, co se děje, a to včetně úplného závěru, kdy již nelze udělat nic jiného, než si položit upřímný dotaz: ,, Co to mělo jako k*rva bejt?”. Takže za mě jedna hvězdička za šikovné herce, jinak nasrat a rozmazat a prosím, přestaňte být už páni tvůrci skutečně tak moc přechytralí, stojí to totiž vždy akorát tak za velké, hnědé, nevoňavé.(23.07.2025)

Jasně, celý film je vlastně poměrně nedivácký a při velmi pozvolném tempu má to štěstí, že se může opřít o perfektní herecké obsazení, nicméně konceptuálně se jedná o krásně sevřené dílo, kde hlubší rozbor psychiky hlavní postavy hned zkraje přebírá formu divadelní hry, jejíž kulisy až v poslední třetině v rámci jedné scény nabydou na pompéznosti... aby hned nato "rozbouřené vody" zase uklidnily. P.S.: Zdejší hodnocení je za mě úplně mimo, jedná se o hodně kvalitní film, ale jak jsem už zmínil, sám o sobě není moc divácký. Baví mě ale o něm zpětně přemýšlet.(14.10.2024)

"ŽIVOTJEPŘÍLIŠKRÁTKÝ,ABYCHOMLPĚLINAKOMODITÁCH,CONEFUNGUJÍ." Tváři se to trochu jako ostrá rodinná terapie, tři děti, matka, mající děti každé s jiným, vzájemná disfunkce, ale postupně začíná být jasné, že tam toho bude víc a pokud terapie, potom jen osobní, náznaky, symbolika, skoro až alegorie, herecké výkony jsou přesné a Ellen Burstynová zaslouží ve svých 90letech absolutní respekt, bez diskuse (ani na těch 90 nevypadá), nicméně film jako takový zůstává až do konce takový odhalený-neodhalený, v podstatě poloodhalený. Ale je to tam nebo není?60%(13.10.2024)