Maigret klade past (1958)

Klasicka detektivka. Kdyz to srovnam kupr s nasimi "Alibovkama", nebyla na tom nase kinematografie v oboru vubec pozadu. Jean Gabin je samozrejme mistrovskej, ale ani pan Hoger, ani pan Hrusinsky, jim nejsou nikterak zahanbeni. Pripojuji se ke peni chvale na dabing. Co se tyce pribehu, tento Maigret se mi v mnohem zda jako jakysi predchudce nebo predvzor kupr porucika Columba. Hezka konverzacka, povedenej zaver. 7.5/10.

Gabin byl velkej frajer. Hraje Maigreta jako takového hodného, chápavého strýčka, který se ale dokáže ve správnou chvíli rozohnit, a hlavně nikdo nemůže pochybovat, že každý případ dotáhne do úspěšného konce. Ještě více, než detektivem, je především výborným psychologem, a jako snad jediný z celé tehdejší Paříže se dokáže vcítit do mysli vraha, i jeho pošahané rodinky. Tehdy v 50. letech muselo být toto jeho kladení pasti neskutečná žánrová pecka po všech stránkách, která má dodneška unikátní, neopakovatelnou atmosféru.

Sebevědomý vrah provokuje Maigreta a ten mu to oplácí stejnou mincí. Jinak je to hodně starosvětská a pomalu plynoucí kriminálka která pravda občas trochu ztrácí tempo a jak tu někdo trefně podotknul tak vraha zvládnete uhodnout v pohodě už někdy v polovině filmu, ale nakonec tu čtvrtou hvězdu dám za tu závěrečnou půlhodinku ve které se Maigretovi podaří toho psychouše skoro uvařit v jeho vlastní šťávě a už ani ta krycí vražda která tam teda možná byla už trochu navíc ho nezachrání. Body nahoru přidává taky vydařený dobový dabing takže to suma sumárum vidím na 70%

Vlastně dokonalá detektivka, takovýho klasickýho střihu, kde nich nechybí, ani nepřebývá. Je tu paranoidní atmosféra, je zde nahánění vrahouna v temných uličkách Paříže a vrcholí to výslechovým „grilováním“ pachatele, mimochodem výborně natočeném a vygradovaném. A Gabin byl a vždycky bude tím nejlepším Maigretem, kdy snoubí v sobě vášeň a živelnost se stoickým klidem a charismatem alá Hrušinského major Kalaš, a vy jenom s úžasem můžete pozorovat, kterou ze svých charakterových vrstev ze sebe při výsleších podezřelých zrovna použije. Taková mnohovrstevnatá policejní figura není zas tak v kriminálním žánru běžná a Gabin jí uchopil fenomenálně. Snad jsem jenom postrádal nějaký větší moment překvapení, protože vrah se nabízel zřetelně již od půle, ale i tak jsem si to užil vrchovatě.

Vparížskej štvrti: Marais; začína pomaličky i naplno úradovať akýsi ["navonok"] mimoriadne sebavedomý, a k tomu povedzme i drzý vrah, ktorý sa teda čochvíľa akosi vyprofiluje v naprosto »sériového vraha« žien s konkrétne mesačnými odstupmi od trestných činov, na čo sa mimochodom povoláva snáď vôbec nikto iný, než zrovna táto «parížska kriminálka» so vskutku vrchným komisárom:J. Maigretom, ako ústredným protagonistom tohto obzvláštnym spôsobom prekombinovaného príbehu, že pomaly aj samotné vraždy akosi ustanú, namiesto čoho sa v podstate dostavila len akási nevídaná, dialógová smršť s ozajstne množstvom replík zo strán týchto postáv, až som sa práve vďaka tomu cítil byť prílišne a pomerne dosť znudeným, a to ani nehovoriac o celkovej vyčerpanosti z mojej strany, že možno dokonca nebyť akéhosi vydareného, pôvodného [z roku 1968; pozn. recenzenta] českého dabingu, tak výsledné dojmy by zrejme nakoniec boli aspoň minimálne i o rovný stupeň nižšími, než v skutočnosti sú... • Skrátka; znovu sa dostavilo akési filmové sklamanie, keďže moje očakávania boli naozaj veľmi vysoké, nakoľko som si i reálne myslel, že predstaviteľMaigretav podaní Jeana Gabina, ma čímsi zaujímavým i ohúri, a síce ani nepopieram, že by nepodal zaujímavý, herecký prejav; skôr by som ibazdôraznil, že titul najviac [u]trpel predovšetkým v rámci svojho celku, ktorý sa mi zdal byť trošilinku neprehľadným a chaotickejším po scenáristickej stránke. • Čiernobiela kompozícia obrazu v podaní francúzskeho kameramana: Louisa Pagea, si klasicky udržiavala nadštandardnú úroveň, ako má tento odborník mimochodom už vo zvyku, keď by sa dalo navrch tiež podotknúť, že s hlavnou postavou v tomto prípade i rád spolupracoval na niekoľkýchmajstrovskýchtituloch: [trebárs, geniálneOpice v zime, alebo predchádzajúci, vari ešte i geniálnejší príspevok v podobe:Des gens sans importancea podobne]. • Možnože by som túto kapitolu uzatvoril najmä tým, že sa na danom titule: podpísal miernejší »zub času«; proste trošku viac iba zostarol.