Letní škola, 2001 (2025)

Vietnamsko-české rodinné drama, to tady ještě nebylo.Dužan Duongnabízí divákovi autentický a zajímavý náhled do viet komunity v ČR, a navíc se mu daří velmi uvěřitelně vyobrazit dobu na přelomu milénia. Hned mě to pocitově přeneslo o 25 let nazpět. Oceňuji také rozdělení filmu na 3 části, každou z úhlu pohledu jiné postavy – tedy otce a dvou synů. Podobný formát už známe z jiných filmů (namátkouPoslední soubojRidleyho Scotta), avšak zde nebyl nijak samoúčelný, naopak šlo o vhodně zvolenou formu vzhledem k rozplétání rodinného dramatu. Podobný film, kde jde o pocity a psychologii postav, zjevně nesedne každému, nicméně mně osobně přesně takový druh filmů chybí na české scéně a o to víc si vážím, že tento film vznikl na „české půdě“. Míchá závažná témata s lehce odlehčenými životními momenty, a ve výsledku vykresluje smutnou realitu silné bratrské nevraživosti, kterou v podstatě způsobily jen těžší životní okolnosti. Pokud jsou vám stejně jako mně blízká japonská sociální a rodinná dramata s pomalým vypravováním, možná oceníte právě i tento film.~(4,2★)~

Kolik českých filmů z prostředí vietnamské komunity jste doteď viděli? Správně, zřejmě ani jeden. To se ale změní, pokud se podíváte na celovečerní debut Dužana Duonga. Ten nabízí divákům pohled na osobní i pracovní strasti jedné z největších národnostních menšin v naší zemi, což je určitě chvályhodné (a je s podivem, že takový film nepřišel dříve). Co se týče scénáře nebo hereckých výkonů, považuji je ale spíše za standardní a cenami bych je určitě neoceňovala. Za podívání ale snímek určitě stojí.

Když je něco „první“, automaticky si to vyslouží větší pozornost diváků i médií. Někdy zcela oprávněně, protože otevírá nové téma. Tenhle kus poměrně výrazně a autenticky zobrazuje život vietnamské komunity v Česku očima generace, která u nás vyrůstala. A co si budeme, v několika ohledech jde o klíčovou minoritu. Sedmnáctiletý hošan se po deseti letech vrací z Vietnamu za rodinou z chebské tržnice, kterou téměř nezná. Nahnuté to mají nejen odcizené vztahy, ale i právě budoucnost velké tržnice v pohraničí. Tři kapitoly, tři pohledy členů jedné rodiny. Každý přidává do celkové „zápletky“ něco nového. Nejprve je tu otec topící se v dluzích. Nepříjemnou situaci řeší prací pro vietnamského bosse, jehož plány ovšem nabourávají soudržnost komunity. Pak je tu nejmladší člen rodiny, který špatně snáší návrat staršího bratra do Česka. Drobné pošťuchování postupně odhaluje hlubší rodinné rozpory, což vede ke třetí linii navrátivšího se syna, který bojuje s krizí identity. Tvůrci velmi solidně zachycují atmosféru tehdejší doby, místy jsou citliví, jindy syroví, nechybí jim sympatická drzost. Možná je škoda, že se snažili čapnout příliš mnoho témat, kdy žádné z nich není zrovna nejsilnější. Zkrátka mě jednotlivé linky neoslovily tak, abych se těšil, až se k nim vyprávění znovu vrátí. Celkově se prostě dalo nakouknout víc pod pokličku. Ale fajn. Jen teda s hereckými cenami/nominacemi bych byl opatrnější.

Dostalo mě to. Docela dlouho jsem si říkal, že už musí nasadit češtinu, nebo to nedám, ale nakonec jsem se dojímal u vietnamštiny a češtinu jsem - ne že nepostrádal - vůbec jsem si na ni ve finále nevzpomněl. Možná i díky tomu, že tam byla. Nebylo jí tam moc, ale zejména díky postavě učitele Viktora se v tom vyskytovala. A já jsem ji tady zřejmě potřeboval, jako jakousi kotvu ke světu, kde se cítím relativně v pohodě. Protože tenhle příběh byl celkem psycho. Obzvlášť v kombinaci se vší tou obezitou, upoceností, nežidama, cigárama, nechutným chlastem, podvodama, nadávkama, kurvama, řevem, brekem, deštěm, vulgaritama, výčitkama, lidskejma slabostma a omezeností- je to syrový, a stejně jako to dojetí, který to nakonec vyvolá, to není prvoplánový- zkrátka to vyplyne z toho všeho, co už nám do té doby předložili- jen to umocnili výjimečnými exteriéry, protože babička umřela na nejkrásnějším místě ve Vietnamu. Tohle je velkej, silnej, krásnej film. Je mi líto lidí, kteří to v něm neobjeví. Díky všem tvůrcům- kameraman absolutorium.

Sledujeme v podstatě události několika dní vietnamské rodiny v léte roku 2001 ze tří různých pohledů- otce a jeho dvou synů. Tito tři se v příběhu střetávají se sebou i s komunitou, v níž žijí. A tyto různé "zorné úhly" událostí pokaždé přidají něco nového do objasnění toho, jak se tito členové rodiny k sobě chovají. A pokaždé jakobychom chápali motivaci jednoho každého s nich. Zakončení tohoto příběhu bohužel ono "roztrojení" nedokáže zcela zvládnout do uvěřitelného vyústění. A tak pouze naznačuje. Ale celkově hodnoceno, mimořádný (zejména na české vody) dramatický počin.