Landru (1963)

Film, který stojí a padá s charismatem Charlese Dennera, s koncem jsem si s hrůzou uvědomil, že jím ztvárněnému monsieur Landru by jeden uvěřil snad i tu nevinu, co víc, dokonce i za předpokladu, že by ho přistihl při činu! Něco na způsob hlavního poselství: nejen že ve válce mlčí múzy, ona tahle doba hlavně přeje různým neřádům! 75 %

Charles Denner se svým podmanivým hlasem je i jako Landru úžasný a strhující, Claude Chabrol se nechal inspirovat skutečným příběhem sériového vraha a natočil výborné drama, které je protkané černým humorem i nádhernou noblesou, zároveň jsem vnímala i ten kritický osten ke společnosti, politikům, válce..

S noblesní hrdostí a pocitem neviny až do hrobu. Nebo alespoň pod gilotinu. Claude Chabrol (Kloboučníkovy přeludy) svými filmy o vrazích zpětně nabízí přesný protiklad toho, co by si asi nejeden dnešní divák odkojený horory naplněnými hektolitry krve či zohavenými pozostatky těl na plátně přál vidět nejvíc. Asi nejexplicitnější vražda vLandruovi, dá-li se alespoň trochu explicitní nazvat, je roztrhání fotky právě zřejmě zavražděné ženy s hozením všech kousků fotky do ohně. Ale já si Chabrola, kromě řady jiných věcí, přesně i pro tenhle protiklad cením. Decentněji, ba přímo galantněji natočený a zpracovaný film o zabijákovi jsem snad ještě nepotkal. Na jedné straně se tu projevuje tradiční Chabrola odtažitost s odsouváním cílených podnětů k silnějším emocím do úzadí, Landruovi jsem ve věci případného propuštění vzhledem na jeho činy určitě nefandil, ani ho nelitoval, na druhé straně mě stejně často (zvláště v druhé polovině od překlopení filmu do kriminálky a soudního dramatu) u toho provázelo napětí. S mnohavrstvým rozšiřením skutečného příběhu do politické roviny a také sociální satiry načichlé černým humorem jsem siLandruhos přibývajícími minuty skutečně stále víc vychutnával... a ano, nakonec se párkrát dostavily i ty silné emoce – a ta scéna výměny krátkého dialogu a pohledu mezi Landruem a advokátem to ve mě prolomila nejvíc. Na celém příběhu i hlavní postavě, pokud jde o její silnou rozporuplnost, mě dost zaujala právě ta sociální rovina a kontrast rafinovaného jednání vůči jedněm s několikrát projeveným dobrým úmyslem vůči jiným, což spolu s často galantním chováním na veřejnosti stále více ve mě vyvolávalo jistý nepokoj a to už během první poloviny, kterou možná v rámci celku hodnotím jako mírně slabší. Ale ten výkon Charlese Dennera v hlavní roli... to byla fakt jedna báseň! Sice jsem ho takhle přemaskovaného s pleší a hustým plnovousem v mnoha scénách skoro ani nepoznával, ale svým herectvím, osobitě pak nápaditou prací s hlasovým projevem mě tu přímo fascinoval! Pro drobný závan slabších míst sice ten film nevidím zcela na plný počet, ale jinak si ním Chabrol u mě po posledně viděném trapasu jménemDocteur M.zase hodně šplhl a určitě skvělý zážitek![85%]

Francouzská obdoba Herzova Spalovače mrtvol. Snad o něco mrazivější díky tomu, že příběh má reálný základ. Spalovače sice nedotahuje, přestože se i tenhle film (a především herecký výkon hlavního představitele) člověku docela dostává pod kůži. Hvězdička navíc za překvapení, protože hned v první části filmu bych to rozhodně nehádala.

Nemozem sa jaxi zbavit dojmu, ze to bol umely pokus, aj ta myslienka myslienka na mna posobila umelohmotne - proste som sa nedokazal dostat do deja, akokolvewk som chcel. I. svetova vojna - hm, ciste papundeklove kulisy,a to hodne plane, Chabrol este tusim kdesi mlel cosi o tom, ze prenho ma vyznam , ci je dzban vody vpravo alebo vlavo. To mi az tak nevadi, lebo Chabrol v jednej scene priamo odkazuje na nesmrtelneho Obcana Kane-a. Tu scenu si uz musi najst kazdy sam . 76 %