Kuličky (2008)

Prací na celovečerním filmu doposavad nepolíbená Olga Dabrowská nelichotivě staví ve čtyřech generačních povídkách, dle úsloví „za vším hledej ženu“, něžné pohlaví do rolí muži manipulujících loutkohereček. Pohled genderově nevyvážený, pohled odvážný, pohled jedním směrem. Z mé strany určitě nic zásadního proti. Všichni víme, kdo je oním pověstným krkem, který otáčí hlavou………..po filmařské stránce však nic světoborného. Každopádně uvidíme, na koho začínající režisérka ukáže prstem příště……kuráž jí zřejmě nechybí.

Předně, velké množství žen, které jsem poznala v životě, jsem poznala také v tomto snímku. Za druhé, velkou část své sobecké a egocentrické osoby jsem poznala ve snímku také. Navzdory tomu si myslím, že podstata i popis filmu je ve skrze velmimisogynní. Ženy přemýšlejí jinak než muži, to je odvěká pravda. Vedou k tomu ale jednoduché motivace, které jsou bohužel poněkud nešťastně ve snímku upozaděny. Jednou z nich je logická touha po rodině, která příliš nehledí na logiku věci stejně, jako mají muži touhu oplodňovat. Druhým základním motivem je ochrana této rodiny. To, že každý člověk nemá sebereflexi neznamená, že jsou postupy ve snímku, blízké většině ženám. Jednoznačně mě nejvíce zasáhl poslední příběh, který se věnuje apatii a oddanosti starého pána vůči své manželce. Navzdory tomu, že jsem přesvědčená o tom, že chyba je na obou stranách, nedochází ani na konci příběhu k satisfakci v podobě samoty, opuštěnosti a smutku hlavní hrdinky - naopak, pokračuje ve své, (skvěle) nastavené životní strategii, což jí vlastně udržuje naživu. Každopádně,Kuličkyjsou skvělým českým počinem, o jejichž existenci jsem neměla ponětí, a vůbec nelituji tohoto nálezu.

Na film jsem se pokusila podívat po té, co jsem zhlédla po všech stránkách perfektní Murénu, kde jsem rozuměla každému slovu a viděla každý detail. Zde jsem se dívala v nejvyšším možném rozlišení na rozmazaný obraz a rozuměla tak každému třetímu slovu v rodné řeči. Vydržela jsem to 8.50 minut. Tvůrci zřejmě netuší, že technická stránka je podstatnou součástí filmového vyprávění!

Sám nechápu, jak mi film scenáristky Samotářů mohl prokloznout, aniž bych ho vůbec zaznamenal. A scenáristicky je to velmi kvalitní snímek, který převyšuje většinu české produkce filmů o vztazích. Všechno už za mě napsali jiní, velkou nevýhodou jsou špatné herecké výkony některých, zbytek je skvělý. Jako ostatní, i já oceňuju, že autorka nestraní svému pohlaví, vlastně to spíš vypadá, že lehce straní mužům. Nicméně, ono je tu vůbec velmi malé množství kladných postav. U povídky o puberťácích jsem si uvědomil, jak přehaná byla stopáž Pusinek. Všechno, co Karin Babinská vyprávěla 100 minut, je tu řečeno lépe za 30! Poslední poznámka už je jen úsměvný detail: Točit noční scénu může být obtížné, ale myslím, že je lepší raději obětovat další finance a vymyslet důmyslnější osvětlení, než přejít k variantě: muž přijede ke svému domu a světla auta nechá rozsvícené (kvůli kameře). Jakéhokoli řidiče tenhle nesmysl doslova udeří přes oči.

Rozhodně ne dokonalý, provedením místy skřípající, ale ve svém hledačství i neotřelém pohledu rozhodně zajímavý film. A také jeden z těch, který diváky jasně rozděluje na ty, kteří se chtějí jen bavit a ty, kteří jsou ještě občas ochotni myslet. Jeví se mi až zábavné, jak se oni "pitomci" (jak je definoval film Knoflíkáři, kde si režisérka kdysi zahrála prima roli mladé hysterky) u podobného filmu musejí rozčilovat jen proto, že je záměrně irituje. Za mě 70% - ale s přesvědčením, že ten film bude zrát a vyvolávat emoce i s odstupem času.