Bratři z donucení (2008)

Filmům tohohle typu obvykle 5 hvězd nedávam (protože příběh víceméně žádný), ale já se u toho prostě tak královsky bavil, že to musim vynést do vysokýho nadprůměru! Takovejch absurdních kokotin, co se tam stane.. já jen čuměl a tlemil se a divil se, že jsem to neviděl už dávno - ale tenhle typ humoru a perverzních narážek je přesně ten styl, co člověk potřebuje a v dnešní době už se to moc nevidí. Sprechen sie kokot?

Willa Ferrella mám opravdu rád. Jeho schopnost balancovat na hraně trapnosti a geniality dokáže být odzbrojující. Jenže právě tahle poloha mu tentokrát podle mě nesedla. Bratři z donucení staví na jednoduchém konceptu dvou dospělých flákačů, kteří se nejdřív nesnáší a teprve postupně si uvědomují vlastní podobnost. Humor je zde často postavený na infantilnosti a vulgaritě, která mi oproti jiným Ferrellovým filmům tentokrát nepřišla dostatečně vyvážená nápadem. Zatímco v Noci v Roxbury nebo Ledově ostří absurdita fungovala, tady na mě působila spíš nedotaženě a únavně. Závěrečná hudební scéna sice dokáže na chvíli film povznést a připomenout, že Ferrell umí překvapit, ale celek už to nezachrání. Možná byl tenhle přístup záměr. Mně však tentokrát nesedl.

Parádní komedie! Dvojice Ferel a Rejli ztvárnili rozmazlený emerický pubertální netáhla, který se musejí sestěhovat, protože jejich rodiče navzájem propadli svému kouzlu a vzali se na stárnoucí kolena. Být těm spratkům 10 až 13 let, byla by to nebetyčná emerická klišoidní kravina. To, že těm dvěma mamlasům je čtyřicet, posouvá celej děj do absurdní roviny. Ať už jde o ně samotné, nebo rodinu ambiciózního Ferelova brášku, kterej má svou rodinku vycepovanou do Kelly Family, plus nadrženou švagrovou, která najíždí na tupýho Rejlyho, kterej vůbec neví,  vo co go a co má dělat. V komedii je celá řada humorných situací, plus vše je zabaleno do lehkého ironického závoje vysmívajícího se emerickým klišé typu dětský sen, překročení vlastního stínu, s mašlí a korunkou  finále s nečekaně profi  hudebním výkonem obou borců. Komedoša se neomrzí ani po letech. Velmi zabavila a pobavila!

Ten koncept, že se dají dohromady dva dospělí lidé z nichž každý z nich má doma čtyřicetiletého syna, který se někdy chová jako dítě a někdy zase ne...to se mi chroupalo těžko. Nebylo to podpořeno žádným vysvětlením, proč tomu tak je...evidentně nešlo o diagnostikované retardy, protože bylo mnoho okamžiků, kdy mluvili a chovali se normálně. Scénáristé se neobtěžovali najít si nějakou slušnou záminku, proč nechat dva dospělé lidi vyvádět klukoviny a přivádět své rodiče k šílenství. Takže celé to stojí jen na výborných výkonech Reillyho, který tvořil skvělý kontrast "natupělému" herectví Ferrella. Jinak je to scénáristický paskvil, který bych odAdama McKayenečekal, protože i v případěZprávařůbyly jeho scénáře promyšlené. Ano, plné nekorektností a hnojáckého humoru, (tak jako tady-olizování psích hoven), ale i takové prasotiny byly zakomponované do solidně vystavěného příběhu. Což tady chybí. Možná by to prošlo, kdyby měli tvůrci v zásobě víc dobrých fórů; Reilly s Ferrellem dokázali prodat i ty slabší, takže ty pořádné by fakt zasvítily. Jenže takhle...infantilní blbina s promarněným hereckým potenciálem.

Ano, je to tupé. Ano, je to místy trapné. Ano, přesně tohle máte čekat od filmu s Ferrellem a Reillym. Na tohle prostě člověk musí mít hlavu, není to pro každého, což je i vidět v recenzích - buď to člověk miluje, nebo naprosto nenávidí. Já spadám do první kategorie a Stepbrothers si pustím i po několikáté a i po několikáté se budu stále bavit, přestože film má snad tu nejjednodušší zápletku, a to dvě děcka zaseknuté v dospělém těle, které se nesnesou. Nakonec toho ale mají společného víc než by čekali. A ne jen totální neschopnost a vysávání rodičů. Je velká škoda, že dost scén se nedostalo do konečného filmu, ale jsou dostupné alespoň na youtube nebo případně na bluerayi. A samozřejmě na závěr musel i Ferrell "zazpívat", to už by nebyl film kde by něco nezandal.V krátkosti, nespočet kultovních hlášek, spousta hloupých vtipů, záruka dobré zábavy, ať už máte hlavní dvojku rádi nebo ne.4*