Velcí bratři (2008)

Předvídatelně jednoduchou nekorektní komedii o dvou dospělých kámoších a (nedospělých) budižkničemech, kteří se musí z rozhodnutí soudu starat o dva kluky (sprostého černouška a zakřiknutého nerda), pozdvihuje hlavně "bitevní" závěr. Protože do té doby pár slušných fórů nevyváží nesympatickou negativní pasivitu postavy Paula Rudda, která mě dlouho štvala (samozřejmě ji překoná během jednoho odpoledne, jakmile pochopí a napraví, co pokazil, no kdo by to byl řekl).

Príbeh:Danny a Wheeler sú dvaja kamaráti, ktorí pracujú pre energetický nápoj Minotaur a po jednom nezvládnutom výbuchu hnevu skončia pred súdom. Aby sa vyhli väzeniu, musia odpracovať 150 hodín v programe pre problémové deti. Každý dostane „chránenec“ – Danny dostane introvertného chlapca Augieho, posadnutého fantasy svetom, a Wheeler dostane malého klebca Ronnieho s ostrým jazykom. Spočiatku je to katastrofa, ale postupne medzi nimi vznikne skutočné priateľstvo.Herecké obsadenie:Paul Rudd (Ant-Man, Clueless, This Is 40) – ako Danny, typicky ironický a sarkastický, no s veľkým srdcom. Seann William Scott (American Pie, Goon) – ako Wheeler, klasický „večný puberťák“, ale s prirodzeným komediálnym timingom.Prevedenie:Réžiu mal David Wain, ktorý vytvoril typickú „2000s komédiu“ s dávkou vulgarít, ale aj prekvapivej citlivosti. Scenár funguje najmä vďaka Paulovi Ruddovi – jeho suchý humor a improvizácia dodávajú filmu šťavu. Tempo je svižné, dialógy majú iskru, no dej je predvídateľný a ide podľa zaužívaného modelu „chaos → zblíženie → morálne poučenie“.Pocity:Je to pohodová, nepretváraná komédia, ktorá vie pobaviť, aj keď ju už poznáš naspamäť. Rudd a Scott majú výbornú chémiu – pôsobia prirodzene a nehrane. Nie je to film, ktorý zmení život, ale určite zlepší deň. Vtipy sú miestami hrubé, ale zároveň srdečné, čo je presne tá kombinácia, ktorú chceš v piatok večer s pizzou v ruke.Pridaná hodnota:Dôkaz, že aj keď si totálny flákač, stále sa môžeš stať niekomu hrdinom — hlavne, ak máš pivko a kostým rytiera. 🍻🛡️63%

Příjemná a hlavně nenáročná komedie, ideální jako číslo dvě na usnutí. Celý film drží pohromadě hlavně Stifler, který se zde ale jmenuje Wheeler (asi kvůli právům). Bez něj by byl film nekoukatelný. Zbytek je jen zamyšlení nad tím, že když se dítě nechová normálně, ať už to trdy znamená cokoli, nemusí být hned nenormální.

Za mě tomu chyběla šťáva. Některé vtipy byly hodně na sílu, vlastně celý film...  Působilo to jako třídní představení někde na umělecké škole coby ukončení půlročního projektu. Rodiče zatleskají, pogratulují, ale všichni moc dobře ví, že kdyby v představení nehrálo jejich dítě, tak je to vlastně celé sračka. Moje dítě bylo v tomhle filmu Seann William Scott, který musel za mě tahat celou komediální stránku sám. Překvapivě mě dokázal nebavit i Paul Rudd. Momenty to mělo, cením si i lidí, kterým se to líbilo. Bohužel pro mě to jako celek nedávalo smysl.

Komedie plná klišé, docela typická pro první dekádu, ale díky zasazení do LARP kultury, která nabízí nespočet vtipných situací, přeci jen působí o něco originálněji. Některé momenty (hlavně týkající se vývoje postav a vztahů mezi nimi) se stanou spíše proto, že se to od nich čeká, a ne proto, že by k nim děj přirozeně směřoval, a ne každý vtip mi sedl, ale z velké části film i tak funguje a je zábavný. Obsazení je taky velmi solidní, Paul Rudd a Christopher Mintz-Plasse jsou zde ve svém živlu takže nezklamou, ale možná nečekaným highlightem pro mě byl Bobb’e J. Thompson.