Alma (2010)

A mohli být šťastni až do konce, ale vláda Petra Nečase zatrhla státní dotace na výcvik vodících psů a chovatelé šli místo slepecké o žebrácké holi. Jediný herecký výkon zmizel s odejitím Aloise, a postupně vám začnou vadit špatně zrežírované scény. Ani výkony psů nejsou dobré, moc si s tím nevyhráli. Paní režisérka měla jedinou šťastnou ruku, ve výběru vedlejších hereček a menších rolí jsou samé kočky (Tereza Šefrnová, Svetlana Slováková, Lenka Vopelková).

Dobrý nápad, často pekné myšlienky, prevedenie. Nevadilo mi na filme v podstate nič, okrem bohužiaľ musím to povedať češtiny u Terezky:-/. Akože buď to budem brať tak, že treba aby hrala v češtine, lebo inak si ju nikdy naozaj neoťuká, alebo tak, že "Prečo nehrá v slovenčine?"... Tak neviem, ale námet aj prevedenie filmu sa mi páčilo. Pohodový snímok, potešil ma:-)

Neotřelé téma si zasloužilo lepší scénáristické zpracování. Partnerské rošády jsou jak ze špatného dílu Ordinace v růžové zahradě. Tomu odpovídají i nepřesvědčivé herecké výkony. Navíc odborníci na psy rozlišují mezi retrívrem a labradorem, ale následně borderkolii označí za křížence:-) Dramatická linka (pád ze srázu při výcviku Almy i samotná pomoc pro umírajícího - pohotoví příslušníci, kteří "pomáhají a chrání") působí spíš komicky. Obdiv si zaslouží Alma.

Ačkoliv jde o TV film, tak přesto nabízí zajímavý, pěkný a poutavý příběh, leč je snadno čitelný a průhledný od začátku. Některé herecké výkony jsou velice uvěřitelné a hlavní duo Řezníček-Nvotová působí velmi sympatickým dojmem. Musím zmínit i Aloise Švehlíka, který mi jen potvrzuje, jak schopným hercem je. Snímek je doprovázen příjemnou hudbou, dobrým prostředím a za pochvalu jistě stojí i výkony psů. Dle mého názoru je Alma podhodnocený snímek, objektivně bych mu dal 65-68%.

Průměrná, ale zato příjemně civilně pojatá romance o dvou lidech, kteří se ne vlastním zaviněním octli v krizi. Originální téma a námět (zrakové postižení, vodící pejskové); samo zpracování je bohužel poněkud zdlouhavé a bez okamžiku překvapení nebo něčeho, co by diváka více vtáhlo do děje. Nejvíce oceňuji – právě vzhledem k tématu – fakt, že film se snaží vyhýbat klišé (a vcelku se mu to daří - snad s výjimkou dramatické scény při odjezdu vlaku) a ani na chvíli nesklouzne k sentimentalitě a nemačká z diváků slzy za každou cenu (i když ta scéna otcova pohřbu s přítomností psů byla hodně silná). Herecké výkony místy nevyrovnané a "rozházené" (celá Mariina rodina!), zajímavá kamera a hudba. Nvotová se někomu líbí, jinému ne - a pro tuto její roli je to jen dobře.