Krysy z temnot (1974)

Nadčasové ekologické poselství, které bude aktuální snad vždy. Krysy z temnot jsou jednou z těch ztřeštěných francouzských komedií, které v minulosti hojně dávaly i u nás v kinech a TV, zato dnes člověk musí bedlivě hlídat, zda ji nějaká z našich TV náhodou nezařadí. Naštěstí jsou zde VOD služby typu Netflix, jenže ani tam to nevydrží navěky a po vypršení práv je film bohužel stažen. Perfektní herecké obsazení, kterému vládne naprosto dokonalý výkon Michela Serraulta, kterému zdatně asistují takové legendy, jako Philippe Noiret a Michel Galabru. Skvělá hudba Gérarda Calviho, která perfektně pasuje do filmu a je velicechytlavá. Některé momenty jsou opravdu ikonické, třeba sklizeň mrkve (při této scéně jsem si nemohl nevzpomenout na legendárního krtka Ondry Sokola, zajímalo by mě, zda ten film viděl a inspiroval se jím), zajímavá rozcvička pod dohledem nácka, zákusek a průvan a nebo stereotypní ztvárněníjaponského turisty,kterého ztvárnilRuytči Sózóki, slavný japonský malíř, dekoratér, ilustrátor, litograf, rytec a umělecký kritik, kteří se objevují poměrně často ve francouzských komediích (Zatracená holka).

Pôvodne som si myslel, že Krysy z temnôt súdokumentom o politikoch, ale potom mi to došlo: Zásadný omyl! Politické krysy predsa nie sú v temnotách, ale priamo v reflektoroch a ešte im určitá skupinka rada zatlieska apoutiera riť. Krysy v temnotách sa mali stať komédiou, pološialenou, skorofunesovkou, ale nemalo to šmrnc ani povestný vtip, typický pre tú dobu.

Tak jsem to celé bedlivě shlédnul a udělal si čárku vždy, když jsem se zasmál. Ani jednou, přátelé! Tedy, scény zpohnutéministrovy budovy celkem vtipné jsou, to ano. Nápad anáměttaké dobrý, i ty malůvky v úvodních titulcích. Ale celkovějsem spíš zklamán. Průměrnější z tehdejší příjemné francouzské produkce komedií.

Muž v uniformě vojáka z 1. světové války vystupuje z hrobu a odchází ze hřbitova. Zřízenec za ním volá: Haló, kam jdete? A muž na to: Já se hned vrátím. Stala se mi zvláštní věc. Vzpomněl jsem si, jak jsem se na tenhle film díval s matičkou jako malé dítě a jak jsme se u toho nasmáli. A protože mi to dnes zase tak vtipné nepřišlo, přivedlo mě to k myšlence, jestli se mění humor nebo já. Odpověď je samozřejmě: obojí. Ale chci věřit, že je to hlavně ten humor. Když jsem před časem zkoušel sledovat staré oblíbené sitcomy jako Cheers nebo Kutila Tima, nudil jsem se jako nikdy. Z druhé strany Járu Cimrmana jsem miloval a teď jen kroutím hlavou. Je to asi opravdu vyrovnané. Zajímalo by mě, jestli by tato kdysi legendární komedie pobavila dnešního teenagera. Mě docela ano a vy jí dejte také šanci.

Příjemně vtipné, nenudící, hodně hravé a plné skvělých nápadů, s originálním a dostatečně zajímavým námětem. Sice nemůžu říct, že bych z toho šel co chvíli smíchy do kolen (i když z toho japonského turisty by se to tak říct dalo :D), ale vtipných scén je tu skutečně mnoho a díky tomu je to celé opravdu dost pohodové. Není to sice zas taková pecka, abych tomu dal plný počet, ale popravdě to k němu nemá vůbec daleko. A nejzajímavější na tom stejně je ten fakt, že je to snad jediný existující film o komunitě lidí žijící v podzemí, která je se svým životem naprosto spokojená, ba přímo nadšená... To jsem skutečně ještě neviděl, většinou tyhle podzemní komunity jsou v tom podzemí nedobrovolně kvůli znečištěnému ovzduší, které tady sice není a o žádné postapo ani sci-fi se fakt nejedná, ale i tak je to dost zajímavé zjištění. Silné 4*