Návrat Růžového pantera (1975)

Tak tohle je Návrat s velkým N. Inspektor Clouseau nastoupil ve velkém stylu a v nejlepší formě. Obzvlášť když na řadu přijdou jeho legendární převleky. Jeho opravář telefénu je geniální, ale když se na scéně objeví jako německý uklízeč pokojů, tak to je potom teprve ta pravá jízda nemotornosti a herecké dokonalosti. Disko svůdník už je jenom taková třesnička na dortu. Úplně jsem uchcával z těch jeho tehdejších hlášek, které by v dnešní době neprošly rasovou cenzurou. "Ano, můj malý žlutý příteli." "Kato je v nemocnici. Málem z něj zfoukli tu jeho žlutou kůži." "Sundej ze mě ty žlutý pracky! Bláznivej orientální idiote!" Mimochodem zdejší bitky s Katem patří do zlatého fondu filmografie (a destrukce), kdy jsem smíchy chrstal do stran. Jsem rád, že poDavidu Nivenovipřebral roli sira Charlese LyttonaChristopher Plummer, který se do role hodí mnohem víc. ACatherine Schellbyla roztomilá. Zajímavé je, žeGraham Starksi tady zahrál jinou roli (kriminálníčka Pepiho), než hrál vKomisař Clouseau na stopě(pomocný vyšetřovatel Hercule LaJoy). Celkově je ve filmu i docela dost jiného děje, než že by byl na plátně jenPeter Sellers, ale o to víc jste se těšili, až se zase objeví a něco provede.

Opoce, telefén a kopice nostalgie. Poslední tři díly (tu poslednívystřihovánkuuž nepočítám) panterovské pentalogie považuju za nejlepší a ani po letech mi ze Sellersovy komiky pupínky nenaskakují a bavil jsem se královsky. Návrat a úvodní scéna loupeže je pak s přehledem ta vzpomínkově nejsilnější scéna vůbec, to si vždycky vzpomenu na dobu, kdy mi bylo... no málo.

Nimrání se v plummerové omáčce s diamantem, dokud se na cimrách neobjeví opraváři fénů a obsluhy luxů. Konkurovat jim může jen inspektor Dreyfus, co si nevidí na špičku nosu a vedle kterého je Chocholoušek s bazukou vyklidněný zen buddhista. Nalijme si čistého vína. Zkusit nyní Sellers titulovat svůj sparing žlutou kůží a orientálním opičákem, žebrá před bankou s šimpánem..

Název filmu „Návrat Růžového pantera“ je doslovný, protože je narážkou na původní tvář inspektora Clouseaua, Petera Sellerse, který se do role vrátil po dlouhých 11 letech. Tvůrci tehdy už o další pokračování zájem neměli, a tak se toho chopili jiní, kterým se i přes trvající nezájem podařilo protlačit vznik dalšího filmu ´Inspektor Clouseau´ (1968), jen s jiným představitelem. Alan Arkin však nezaujal, a tak šel projekt k ledu definitivně. Ale jak je vidět, diváci se nakonec přece jen dočkali. Zajímavé je, že ačkoli je považován za třetí díl ságy (film s Alanem Arkinem se do něj nepočítá), je přímým pokračováním úplně prvního filmu, na který také odkazuje. Důvod je prostý. Příběh druhého filmu ʻKomisař Clouseau na stopě´(1964) vycházel z francouzské divadelní hry „LʼIdiote“, v níž inspektor Clouseau nevystupoval. Do děje se dostal, až když byla hra přepracována do filmového scénáře. Vzhledem k tomu, že uplynula dlouhá doba a vzhledem k neúspěchu předchozího filmu s již zmíněným Alanem Arkinem, málokdo tomuto návratu věřil. Dokonce i David Niven, který nabídku odmítl a místo něj se tak v roli sira Charlese Lyttona objevil Christopher Plummer. Že nakonec byly obavy zbytečné, se ukázalo hned po uvedení. Peter Sellers se do role pustil s vervou sobě vlastní a předvedl své komediální know-how jako nikdy předtím, čímž posunul nejlepší tradici burlesky na novou úroveň. Měl dokonce volnost v improvizaci a právě díky jeho nápadům hodně vynikly například ony bláznivé sekvence ničení nábytku při rvačkách s Catem Fongem. Komické eskapády vrchního inspektora Charlese Dreyfuse jsou už kapitolou samo o sobě. Úspěch filmu překonal všechny vášně a stal se triumfem. Ani dnes nepřestává bavit, což je pocta znamenitá..

Diamant Růžový panter byl ukraden a Clouseau se vydává na pátrání svým tradičním způsobem, tedy spousta zmatků a dostatek zábavy.  Navíc Dreyfus už definitivně ztrácí trpělivost a rozhodne se, že Clouseaua zlikviduje. Proti tomu je pátrání po zloději a nějaká tajná služba úplně mimo. Jeden z lepších dílů série.