Král v New Yorku (1957)

[3,5*]"Ifyouknewwhatitmeanstobreathethisfreeair,thiswonderful,wonderfulAmerica!"Komediálna dráma, ktorá podáva satirický obraz americkej spoločnosti a je tak trochu Chaplinovým vysporiadaním sa s krajinou, ktorá ho vyštvala. Poukazuje tu na absurdnosť "honu na čarodejnice" (do červena sfarbené), ale aj ďalších amerických špecifík, ako sú všadeprítomná vtieravá reklama, kult krásy a z neho prameniaca vysoká obľuba plastických operácii a tiež to, že všetko tam je vlastne jedna veľká ukričaná šou (vtipná scéna z "not so noisy" reštaurácie). Je od Charlieho krásnym sarkazmom, že jeho postava (kráľ Šahdov) uteká zo svojej fiktívnej krajiny, aby našiel útočisko práve v Amerike, odkiaľ zase uteká skutočný Charlie. Ide skôr o "iba" úsmevnú komédiu na zamyslenie, ale nájde sa tu aj pár vyslovene groteskných scén (vystúpenie dvoch komikov, ťažkosti s hadicou a "čistenie svojho mena" na súde pod silným prúdom), ktoré sú takým pripomenutím Chaplinových začiatkov. Z hercov zaujmú pôvabná Dawn Addams (TV špecialistka Ann Kay) a Chaplinov roztomilý syn Michael (Rupert Macabee)."Jaume,willyougodownstairsandpaythebill?" "It's already paid, Your Majesty." "Thenpayitagain." "Oh, of course!"

Ak si chce niekto vyrovnávať staré účty s režimom a so štátom, má na to niekoľko lepších možností, než nakrútiť film. Charlie Chaplin sa vo svojom poslednom filme vybral tou nevhodnou cestou a nedopadlo to najlepšie. Samozrejme na hodnotení päťstovky užívateľov to nie je príliš zreteľné, pretože je ťažké pripustiť, že tento velikán svetovej kinematografie by mohol vytvoriť niečo, čo je viac osobné, ako kvalitné. Mne neprekáža dať Chaplinovmu filmu dve hviezdičky, aj keď naďalej ostávam jeho veľkým obdivovateľom.

S Chaplinem mám od začátku problém. Někdy mě jeho filmy dostanou, někdy mě minou o světelné roky. Tohle je tak napůl. Svržený král Šadhov přijíždí po revoluci do "země svobody" USA a zažívá veselá dobrodružství, která na druhý pohled až tak veselá nejsou. Poklad mu ukradne premiér, o jeho mírové využití atomové energie nemá nikdo zájem, stává se obětí a pak hvězdou reality šou a reklam a nakonec skončí před výborem pro neamerickou činnost. Na papíře to zní úžasně, ale problémy je, že Chaplin neví, jestli chce točit vážnou satiru nebo grotesku. A tak se tyhle satirické scény střídají s komediálními, ve kterých Chaplin působí jako taková soft verze Louis de Funése. Něco je vtipné, něco zoufale trapné a natahované a vypadá to jako z němé grotesky (hadice). Ani tady si Chaplin neodpustil postavu malého kluka i tady balí o mnoho desetiletí mladší ženu. Navíc celý ten film nevypadá jako z roku 1957, ale jako by byl natočený někde v půli 30. let. Celkově to není zlé, ale u spousty scén jsem si připadal až trapně.

"A podívejme se, není to Greco?" "Ale ne, pane, to je Filipínec." "Mluvím o tom obrazu." "To ani nevím, moje žena to koupila někde na aukci." --- Tady není o čem. Poslední velká filmová role Charlie Chaplina v brutální obžalobě amerických 50. let - se všemi reklamami, konzumem, plnými hubami svobody a demokracie ve světle inkvizičních tribunálů... a na přetřes přijde dokonce i "alternativní školství" - obzvláště tyto scény z "moderní školy", která dává "rozvinout duši dítěte", jsou dnes víc než aktuální. Vlastně celé je to neskutečně aktuální. Strašně dobrý film. Strašně.

Chaplin je i v pokročilém věku elegantní, zábavný (objednávka kaviaru), a v perfektní kondici (skok do vany s hvězdou). Jenže Králi chybí to, co dělalo jeho grotesky výjimečné - emoce a sentiment. Hlavní postavy jsou neskutecní hajzlíci (král, reportérka, malý marxista) a tak, když má divák k nim v závěru něco cítit, film nefunguje (jako třeba v Diktatorovi).