Koření života (2007)

Film je dosť predvídateľný a celkovo pôsobí ako úplne čistý priemer. Sledovanie bolo pre mňa ako na hojdačke – striedali sa tu lepšie scény so slabšími, takže chvíľu som si hovoril, že je to fajn, a o chvíľu zasa, že nič moc. Nie je to žiadny zázrak, ale ako taký oddychový film, keď človek nevie, čo iné si pozrieť, to úplne v pohode postačí.Moje hodnotenie: 3/5

No Reservationssa tvári žánrovo extrémne ostrieľane, ale pritom sa iba topí v prvoplánovo presilenej hre na city, prostredníctvom ktorej namiesto toho, aby lepšie fungoval, si iba ešte väčšmi kazí efekt. Ale ten by nemal šancu mať na úctyhodnej úrovni ani keby sa v tom netopil, pretože výrazne zlyháva už pri podaných výkonoch obsadenia, ktoré je už vizuálne v daných úlohách nesympatické, v dôsledku čoho im prakticky nejde uveriť jedinú polohu. P.Zeta-Jonesna danú emočnú situáciu jednoducho nemá vhodný výraz a p.Eckhartcelým prejavom pôsobí ako blbeček, vzhľadom na čo je až neuveriteľné, že hral v serióznom akčnom filme napr. prezidenta USA, kde aj elegantne pasoval.

Faktem je, že se nejedná ani o nijak závratnou komedii ani o bůhvíjaký romantický biják. Vaše přítelkyně by jistě našli romantičtější filmy, které jí můžete pustit, když chcete pěkný večer. Jenže pro mě osobně hraje prim Catherine Zeta-Jones, které jsem velký fanoušek. Nutno taky dodat, že Abigail Breslin byla jednu dobu jedním z nejnadanějších dětí ve světě amerického filmu. Jde spíše o takový milý film, který nenadchne ani neurazí. Opírá se o řadu klišé a nemá toho moc co nabídnout.

Kate (Catherine Zeta-Jones) ako šéfkuchárka, ktorá je typická workoholička. Zoe (Abigail Breslin) ako malé dievča, ktoré stratilo matku pri autonehode a Nick (Aaron Eckhart) ako pohodový kuchár s nekonfliktnou povahou. Popravde veľmi neverím, že taký pohoďák by zachraňoval vzťah s otravnou workoholičkou, ktorá kladie postavenie v práci na prvé miesto. Ale film mal aj svetlé chvíľky, ako spoločná večera či záverečné rozuzlenie. A tie špagety s bazalkou od Aarona by som si kľudne dala aj ja.

To je tak sympatikcá příjemná happyendová úsměvací romantika, že je za odměnu se na to koukat a dokoukat. Lidé jsou povětšinou krásní tak akorát, dobří tak akorát a milí tak akorát, svědomití a sebekritičtí. Jen majitelka restaurace je stárnoucí ježkobaba. Ostatní jsou hodní a nakonec jejich dobrota přivede všechny ke štěstí a přiměřené radosti v životě a jestli nezemřeli, tak tam na rohu někde na Manhatanu provozují svůj bisto život nadále. Ámen