Klaun Ferdinand a raketa (1962)

Vesmírná propaganda pro děti, podepsán produkční Wolf. Vlk v rouše beránčím opět cílí na malého diváka. „Neznámé těleso blížící se z vesmíru k zemi.“ „Neznámá raketa s neznámými úmysly.“ (???) 39:34 „To není balónek. To je Země.“ – nějaká levitující koule. Veselá slovní hříčka: „To je ze mě.“ „Já vím, to je z tebe.“  40:02 – levitující ze mě koule zblízka. „To se divim.“, diví tomu se klaun – přiznaná pravda. 45:28 – all seeing eye. „Ze země na Měsíc je 384 000 kilometrů.“ Řekli vědci, takže to musí být pravda. Důkazy pro toto tvrzení: NULA. „Ty si Gagarin!“ – bráno jako nadávka, takže OK. 1:08:13 – hodně nepovedená levitující ze mě koule.

Jako malý kluk jsem klauna Ferdinanda - Jiřího Vršťalu - měl moc rád.. Ale zdá se mi, že s filmem to poněkud přehnal. Počátkem 60. let díky sovětským úspěchům v dobývání kosmu všude panoval o kosmonautiku velký zájem, což se promítlo i ve sci-fi filmech. Autoři si ovšem neuměli řadu věcí představit. Třebaže je tohle pohádka, přece jen to v logice leckde vázne. Film je založen na klaunských gazích s minimem mluvené řeči, vlastně je to z velké části pantomima. Výlet do vesmíru byl udělán hodně naivně, vtipné bylo snad navedení navigace robota na Slunce.Film nepostrádal výchovně-vzdělávací cíl - seznámil nás se zákulisím divadla...

Myslím, že většině klauniád škodí to, že nejsou hravé a že se spoléhají na současně jímavý i směšný účinek klaunových pohrom. Ferdinand se tomu naneštěstí příliš nevymyká a tíži série skličujících událostí „veselého výletu“ ještě násobí dosti nešťastně otextované písničky. Snad kdyby byl film „němý“ a odvážněji, iracionálně, sestříhaný, mohlo vzniknout opravdu nadčasové surrealistické dílko, které by našlo nadšené velké i malé diváky i dnes.

Byl tam nějakej zhulenej klaun, veterán jezdící bez řidiče a něco, co vypadalo jako raketa. Na tehdejší domu to asi stačilo, když se všude píše, jak Klaun Ferdinand byl extra třída. Dnes téměř 60 let po natáčení je to totální bizarní propadák. A to nejen příběhově, ale po všech stránkách - strašně dětinský scénář, příšerně pusté exteriéry u opuštěného osamoceného činžáku a kolejí, šílená hudba atd. [127. hodnocení, 12. komentář, 52%]

Na tenhle film je nutno nahlížet optikou šedesátých let a to ještě jejich začátku před přistáním Apolla 11 na Měsíci.
Tehdejší komunistický divák znal raketu buď tu imperialistitckou plutoniovou co vše krásné socialistické zahubí, nebo rakety ruské do vesmíru létající a pak také ty ze všech těch možných sci-fi knih např. pana Trosky. Vždyť vesmír tehdy byl už na dosah ruky ! Je mi celkem jedno zda tvůrci použili raketu z Ikárie. Neberu to jako kalkul. Tohle byl film pro děti a tak proč by se šašek s dětmi a maringotkou nemohl dostat do rakety a do vesmíru? Já jsem oceňoval to celkem velké množství triků dle mého na svoji velmi dobrých ať už to byla samojezdící aerovka či stav bez tíže, vznášející se klec s papouškem atd... A retro vzpomínky umocňovala i hezká hudba hraná nějakým tím string orchestrem, jak bylo v té době zvykem. Za mně osobně je to pěkné 3 rozkvetlé slunečnice. * * *