Klapzubova XI. (1938)

"Klapzubova jedenástka" je humoristický, športový, futbalový román, s podtitulom "Poviedka pre chlapcov malých i veľkých", ktorý napísal český spisovateľ Eduard Bass. Vyšiel v roku 1922. Ja som ho čítal prvý raz asi ako jedenásť ročný chalan. Teraz po rokoch, vo veku štyridsať sedem rokov, som sa ku knihe Klapzubova jedenástka znova vrátil. No a to ma primälo k tomu, aby som si pozrel aj jej filmovú adaptáciu. Siahol som po čiernobielom snímku, ktorý v roku 1938 natočil režisér Ladislav Brom. Zapôsobilo to na mňa rovnako ako aj literárna predloha. Nič moc. Na dnešnú dobu je to veľmi archaické, a na môj vkus až moc naivne absurdné. **

Beru film jako samostatný, protože knižní předlohu jsem nečetl. Faktem je, že dokládá velkou popularitu fotbalu již ve 30. letech. Pro našince je to snímek zajímavý z mnoha pohledů. Například jsem netušil, že už tehdy mohli mít a měli fotbalisté profesionální smlouvy. Dost mě překvapila i zmínka o angažování Jihoameričanů v českém klubu. Samotné sestřihy ze zápasů jsou opravdu komické a velmi špatně postříhané i jako jeden zápas samotný. Na druhé straně, který Československý snímek vás vezme letem světem až do USA, byť přes nějaké archivní záběry. Možná, že film Klapzubova XI. neměl moc společného s knihou. Kdo ví, co sám Eduard Bass na dílo říkal. Ovšem je dobře obsazen a najdeme v něm prvky, které překvapivě skončily se socialismem. A zrovna u 30. let je to zajímavé, jelikož to byla léta v Československu stále chudá, přesto zájem o fotbal rostl. Pokud se ovšem našli mecenáši, kteří ho zafinancovali.

Tenhle film nemá s knihou vůbec nic společného, kromě názvu a toho že otec má 11 synů a udělá z nich fotbalovou jedenáctku. Kdyby si to nehrálo na adaptaci, ale byl by to film sám pro sebe, určitě by to bylo lepší. Film se mi líbil, bavil jsem se, ale s Bassovou knihou to nemá nic společného. Jinak fajn podívaná.

Fanoušci kopané, k nimž se věru neřadím, si jistě přijdou při sledování této předválečné adaptace románu Eduarda Basse na své, ale ani ti ostatní nespláčou nad výdělkem, jakkoliv milostná linie příběhu je poněkud naivně napsaná, bratrství týmu nepoznamená sebemenší drama, které by napnulo, a vše ostatní je natolik spojeno s oním fotbalovým světem, že to dříve či později musí začít trochu otravovat. Závěr sám ale předlohu aktualizuje novým poselstvím, které umožňuje zpětně nahlédnout celé vyprávění jako jinotaj, a to asi nikoho nenechá chladným – zvláště s ohledem k tomu, že zanedlouho po premiéře přišel Mnichov. Mladí se mají společnými silami zasadit o udržení národní jednoty a nezávislosti – ubránit naše rodné lány.

Klapzubova XI. je snad nejznámější sportovní humoristické dílo z pera Eduarda Basse o tom, kterak starý Klapzuba ze svých jedenácti synů vytvořil neporazitelné fotbalové mužstvo. No jasně, kdo by tento námět neznal. Jak si své čtenáře našlo literární dílo, tak si své diváky našlo i filmové zpracování, byť to zpočátku krapet drhlo, které, jak už to bývá, je oproti knize o něco volnější. Byť se hlavně jedná o fotbal, děj je i ukázkou příkladu výchovy chlapců, aby z nich nevyrostli syčáci. Celé je to také o vůli v životě něco dokázat, soudržnosti a kamarádství a o důležitosti vzájemně se podporující rodiny. Pro potřeby filmu musely být přirozeně vynechány nějaké dobrodružné určitosti, jako třeba ztroskotání na ostrově lidojedů či hraní zápasu v pryžových oblečcích a naopak jako náhradu přidat něco nového, jako např. milostný motiv, čímž se sice z původního konceptu stal podivný paskvil, ale jako film to přeci jen funguje a jako reklama na danou knihu působí dobře. Česká filmová klasika z doby těsně před válkou mající stále něco do sebe.