Kika (2025)

Syrový realismus a spontánnost, nejistota i odvaha hrdinky podstupovat nečekané aktivity je odzbrojující....Nejlepší belgický film.

70% NZIFF 25

(KVIFF 2025) Je to hodně odvážný film. Upřímně, neměl jsem v plánu na to jít, ale když jsem si četl popis filmu, tak jsem byl vtáhnut! Film o BDSM, dominách, různých úchylkách, ponižování a bolesti byl tím pravím, co jsem potřeboval vidět. BDSM není můj šálek kávy, ale v tomto filmu to bylo pojato dost zajímavě. Největší problém mám s romantickou linkou, která je dost zmatečná. V jednu chvíli zemře milenec Kiky a najednou se jí život obrátí vzhůru nohama a všichni ji utěšují a truchlí s ní, jako by ho znali celý život. Je tu ale fakt, že do té doby, než potkala milence, žila sedmnáct let a manželem a ten se pak jaksi vypaří. Mohli nám aspoň říct, že se rozvedli nebo tak něco. Tohle mi prostě smysl nedává. Jsem zmaten. BDSM praktiky nebyly úplně příjemné na sledování. Soundtrack a výběr songů byl velice solidní. Cesta učení a vypracování se na dominu bylo zajímavé. No a nakonec jsme sledovali cestu na kole a následně zasvítil konec. To bylo trochu zbrklé, ale i tak jsem si to užil.

8/10 Ta romance je zmatečná! (Kino Drahomíra - 4.7.2025)(07.07.2025)

Co dělat, když člověk přijde o partnera, o bydlení, a úspory ani mzda nestačí na pořízení nového bytu ani nájmu? V chvílích bezmoci je člověk možná ochoten riskovat vše a jít na hranu důstojnosti, jen aby sobě, své dceři a nenarozenému dítěti zajistil střechu nad hlavou. Hlavní hrdinka tak vstupuje zprvu nejistě do světa BDSM, aby se od prodeje použitých kalhotek dostala až do role dominy. Film začínající jako běžné drama se postupem času mění v závažnou sociální sondu, kdy svět BDSM je ukázán hodně do hloubky a jsou to právě momenty odtajnění pocitů klientů hlavní hrdinky, které působí hodně silně a vyvolávají emoce. Filmu ale pomáhá i určité odlehčení, kdy nejednou dokáže vyvolat smích. Nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu zrovna o filmu na tohle téma, ale byl to nádherný hřejivý a lidský film, který se mě dokázal dotknout až někde v mém nitru. Dost možná tomu pomohl právě ten sociální tón a příběh běžné ženy, která touží po něčem obyčejném, čeho se jí nedostává, totiž po jistotě pro sebe a svou dceru. Po sérii sedmi nevýrazných či podprůměrných filmů na festivalu jsem konečně potkal film, který mě zaujal od první do poslední vteřiny! [59. MFF Karlovy Vary](07.07.2025)

[KVIFF 2025]Filmu za mě chybí jakási dravost. Určitě je v něčem zajímavý, ale opět naráží na to, že příběh jen jaksi plyne a zdá se, že bezcílně. Skoro jako kdyby skončil v polovině, nic se nestane. Ale zase bych křivdil, že to bylo úplně ztracené v ničem.(12.07.2025)