Julie mlčí (2024)

Mé průměrné hodnocení odráží především mou skepsi ohledně toho, zda lze postavit celovečerní (neexperimentální) film natichu. Tichem v tomto konkrétním případě myslím mlčení titulní protagonistky, její uzavření se do sebe (stáhnutí se do ulity), vnitřní zápas s nastavší situací (a s bolestným traumatem), absenci adekvátních slov vystihující nezáviděníhodnou pozici, v níž se hlavní hrdinka ocitá, nikoliv tedy ticho absolutní (přijmeme-li předpoklad, že takové ticho je vůbec možné). Vždy budu horovat za existenci "introvertních filmů", ale toto už bylotoo much. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že kdyby byl snímekJulie mlčíčástí většího celku, ideálně minisérie na způsobAdolescenta(2025), kdy by se každá část stylisticky různorodě (z jiné perspektivy) věnovala dílčím částečkám této kauzy, bylo by to i na 5*. Takhle u to u mě z filmů na podobné téma z (před)loňských filmů vyhrál nášSbormistr(2024). 65 %

Julie trénuje vytrvalost. Julie zkouší přechody na síť. Julie venčí psa. Julie čučí do mobilu. Julie posiluje. Julie se zaměřuje na volej. Julie píše školní test. Julie kouká do zdi. Julie přechází z defenzivy do ofenzivy. Julie spí. Julie piluje forehand. Julie navštěvuje fyzioterapeuta. Julie pracuje na rychlosti a akceleraci. Julie… mlčí. Rozumím záměru téhle vědomě tiché charakterové studie. Drama, které nepotřebuje (a hlavně ani nechce) velká gesta, skandální odhalení, slzavá rozhodnutí či srdceryvné proslovy. Vycházející tenisová hvězda a elitní akademie, kde zářná budoucnost čeká ty, kteří budou pracovat tvrději než ostatní. Do rozkvětu mladých nadějí nicméně vstoupí nejasné obvinění proti mladému trenérovi. Otázky, podezírání, šeptanda, nejistota... Tvůrci jsou záměrně tlumení a odtažití – ve všem. Výsledek nutí (pozorné) diváky k zamyšlení, na druhou stranu je dění na plátně zároveň místy až vyčerpávající. „Když jsi mi řekla, ať přestanu, přestal jsem.“

Tak obrovský potenciál, a napokon také sklamanie... Z perspektívnej epickej drámy s vynikajúcou zápletkou sa stala komorná dráma o osobnostnej dileme Julie, ktorá sa rozhodla, že lepšie je zostať ticho. A o tomto rozhodovaní a finálnom alibistickom postoji je v podstate celý film. Zostal som nemilo prekvapený, že sa tvorcovia rozhodli ísť touto cestou - aj keď to zobrazovanie prežívanie morálnych a etickým dilém vo svojom vnútri je v poslednej dobe celkom "in". Ja som však predsa len milovník epických drám s kvalitným dialógom. Takže 1* (za námet)

Psychologicky až nečekaně povedené a překonávající drtivou většinu mnohem ambicióznějších spektáklů, které se nyní prohání českými kiny. V tématu youngpeoplefilmů pak bude tento komorní skvost hledat už těžko konkurenci. Udržet tu hodinu a půl napětí a zájem, aniž by cokoliv zásadního bylo prozrazeno, to chce kumšt. ❤

Tichem ohlušující sportovní drama, které si žádá diváka, jež bude ochoten tichu naslouchat a to bez možnosti ho prolomit. Chladný jak Grónsko a nebo nesmírně citlivý? Divák si zde musí vybrat a nebo v lepším případě sloučit, pokud to jde. Já se nemohl rozhodnou. A i přes vědomí, že vyhlížet okamžik kdy Julie promluví je zbytečné, jsem si na závěr napjatě neodpustil... "no tak řekni to."