Jojo (1965)

Pierre Étaix kráča v šľapajach Chaplina, Keatona, Tatiho atď. Prvá časť je štylizovaná ako nemý film s komicky prehnanými zvukovými efektmi. Bezchybne natočená s dôkladnými kompozíciami, ktoré zosilňujú komickú stránku filmu. Keď film prejde z nemého do zvukového, tak sa stáva menej konzistentným. Stále sa tu nájdu majstrovské momenty, ale aj pár hluchých momentov. Štruktúra je odvážna. Hlavná postava prvej tretiny, možno aj polovice, je odsunutá a jej miesto zaberá jej syn (Yoyo). Obe postavy sú stvárnené Étaixom. Napriek určitému smútku a všadeprítomnej melanchólii je tu detská zvedavosť a údiv. Nie je to gýčové, ale úprimné a dojemné. Tieto dva protichodné pocity sa spoja do horkosladkého záveru, ktorý efektne zakončuje (alebo aj nie) tento cyklický príbeh.

Zvláštny film s minimom slov. Návrat ku starým groteskám? Cirkusové prostredie mám rada, pripomína mi detstvo, keď k nám do dediny prišlo takéto malé zoskupenie, ktoré vystupovalo ak malo aspoň 30 platiacich divákov. Vážna téma a ten koniec ma dostali. Komédia to veru nebola. 70%

Milý film plný vtipných detailů, který se zpočátku zdá jako pocta groteskám a romantický film, ale postupně přechází v kroniku doby. Na bolavé události čtyřiceti let uprostřed dvacátého století se dívá s pierotskou vtipnou melancholií. Většinou u filmů detaily vycházejí z celku a jen ho dokreslují. Tady je to naopak. Detaily a malé gagy tvoří film a celek je jen dokresluje.Gagvykřiknutý v kostele tvoří střed a základ tohoto filmu. - „A jak tě napadají gagy? – No, já nevím. Dívám se kolem sebe a pozoruji.“ I divák tohoto filmu se musí dívat a bedlivě pozorovat, jinak mu podstata (poloskryté gagy) tohoto filmu unikne mezi řádky. A mimochodem, všimli jste si, kolik skrytých rolí ve filmu Pierre Étaix ztvárnil, nebylo jich málo.(02.01.2026)

Ač se v tomto filmu i mluví, je to hlavně vtipná pocta tvůrcům němých grotesek obecně, Chaplinovi zvláště. Vlastně nejen vtipná, ona je i mírně sentimentální, dojímavá a sociálně citlivá, ale také ironická a kousavá - prostě jako ty Chaplinovy nejlepší filmy. Opravdu mne pobavilo, když se ve filmu potkají transparenty s Karlem Marxem a s Groucho Marxem. Pierre Étaix, kterého jsem dosud neznal, hraje velmi případně. Je to milý film.(06.06.2016)

A French comedy master whose films went unseen for decades as a result of legal tangles, director-actor Pierre Etaix is a treasure the cinematic world has rediscovered and embraced with relish. His work can be placed on the spectrum of classic physical comedy with that of Jacques Tati and Jerry Lewis, but it also stands alone in its good- natured delicacy. These films, influenced by Etaix’s experiences as a circus acrobat and clown and by the silent film comedies he adored, are elegantly deadpan, but as an on-screen presence, Etaix radiates warmth. (Criterion Collection) ---http://www.youtube.com/watch?v=6dBKC0eDpBg(08.09.2013)