Johnny Mnemonic (1995)

Jejda, už už jsem si myslel, že zase budu muset vyjet proti davu a tentokrát nadšeně napsat, že se mi skromnějšíJohnny Mnemoniclíbil víc než jeho veleslavný následovníkMatrixs podobným námětem, shodnou žánrovou kombinací i stejným hlavním protagonistou. Jenže pak nastoupila poslední třetina, s ní zase jedno přepálené akční finále, tady ještě v béčkovějším hávu, a případný souboj dvou spřízněných snímků skončil pro mě bez jasného vítěze, tedy oba hodnotím a vnímám na velmi podobné úrovni, ač jednotlivé klady obou se pro mě v něčem liší (ano,Matrixpřeci jen má v sobě větší myšlenkové zázemí). Na tenhle počin jsem byl zvědavý obzvlášť jako na další ukázku toho, když si umělec jiné profese (tady malíř, výtvarník) natočí jediný celovečerní film v životě, pojme si ho odlišně oproti „běžným“ filmařům... a ještě se mu navíc podaří dát dohromady zvučné mezinárodní obsazení. Výtvarná nápaditost nejen u originálního ztvárnění počítačových vizí, ale i dalších prvků zdejší futuristické vize na mě fungovala. Co mě ale nejvíc překvapilo, bylo míchání zčásti béčkově pojatého akčního sci-fi filmu s nemalou dávkou surrealismu. Béčkově laděná žánrová tvorba bývá už z podstaty někdy plná lecjakých bizarností, ať už chtěných nebo nechtěných, ale její kombinace s částečně surreálním výtvarním stylem mi přišla nejen unikátní, ale i nadmíru funkční. Ke konci už laťka stále více ujeté bizarnosti začala na můj vkus stoupat do hůře stravitelných mezí a z filmu nezbylo o moc víc než jen ambiciózní úlet, ale na jedno zhlédnutí mě z větší části dokázal upoutat a to spíš pozitivně... dokonce i ten Keanu mi tu přišel sympatický.[60%]

Bohužel po třiceti letech už to ztrácí v podstatě všechno kouzlo... Tyhle cyberpunk filmy mi moc nesedí ( Pátý element budiž vyjímkou ) a tady to prostě byl takový Total Recall bez Arnolda... Sice s Reevesem, ale co si budem..Šarm co má dnes tenkrát fakt neměl a kvalita Matrixu to taky není, takže ani on to nezachraňuje..A role Dolpha Lundgrena? Fucking shit...35%

"Kde ses to naučil?"
-"Chodil jsem na brigády..Vloupačky a tak."

V roce 1981 vydal svou cyberpunk povídku William Gibson, té se následně v roce 95' chopil Robert Longo a dal tak vzniknout jedné kultovní klasice. Mimochodem to je první a poslední Robertův kousek, bůh ví proč, ale asi je to dobře...
No, tak jsem se zase vrátil na chvíli v čase a zavzpomínal na krásné dětské chvíle. Faktem ale je, že si to pamatuju úplně jinak. No nevadí, každopádně jsem se dobře bavil. Johnny mnemonic totiž stále funguje skvěle a vlastně to působí trochu komiksově. Už jen ty všechny postavičky a hlášky. Johnny jako chodící HDD o velikosti 320gb (docela úsměvné, když tolik má dneska třeba jen jedna gamesa) nebo démonicky pánbíčkářskej Dolphík, kterej dává rozhřešení svým Rambo.. pardon Jesus knifem.... Ice T jako antisystem warrior? Yes! I když je to absolutní béčko tak to pořád má svoje kouzlo. Ano, zestárlo to a jde to vidět, ale je to prostě kultovka. Hlavně ať na to nesahaj, tohle by v "novým kabátu" nebylo vůbec hezký.

Tohle jsou 90 v plné parádně . Cyberpunk v nejryzejší podobě ( ano jsou tam zvířátka ,je tam asijec s kunf-gu , je tam virtualní realita a je tam .... Elektronický Ježíš ) .Pro člověka neznalého Gibsonovy poezie to může vypadat jako velký guláš všeho tehdy módního ...i ten Keanu byl tehdy ještě nadějná hvězda na vzestupu . Za mne je to ale hlavně TOP VHS nostalgie overdrive ;)

Neskutečný devadesátkový sračkol. Keanu Reeves tu "hraje" jako guma, to i Henry Rollins je vedle něj pán herec. Ice-T to měl evidentně na párku a hrál naprosto přirozeně bez křeče, kterou tady celou dobu předváděl toporný Reeves. Kouknul jsem na na to asi potřetí v životě a prostě vůbec nic. Ani relativně krátká stopáž nezabrání nudě, která se do filmu vkrade za půl hodiny po jeho začátku... jeden by blil.