Drtivý dopad (1998)

Tímhle jsem si trochu spravil chuť. Hned jsem v tom poznal jeden díl Simpsonových, což mi vždy udělá radost. Ve své podstatě zase trochu blbost, ale své poselství to má. Provedení vesmíru mi nepřijde, že odpovídá době vytvoření, ale asi odpovídá rozpočtu. Začátek filmu hrozně utahaný, pak se zase příběh hrozně zrychlí, takže divákovi dojde, že plán č. 1 asi nevyjde, a pak se teprve dostaneme do rozumného časového tempa. Plusové body samozřejmě za Morgana Freemana jako prezidenta, který film dodává prestiž. Některé triky dobré, jiné horší, příběhem docela dobrý katastrofický film. Vnímavější člověk si zde může uvědomit životní priority a docela věrně je zde vyobrazeno, jak by se lidstvo chovalo v podobné situaci. Je to taková hrana 3*-4*, ale na těch 70,1 % to má. ;)

Fajn katastrofický snímek, ale zase nic, co by mě nějak uzemnilo. Film se spíše točí kolem situace před katastrofou a dle mého jí podává dost reálně a uvěřitelně. Takhle by to opravdu mohlo před dopadem většího vesmírného tělesa na Zemi vypadat. Taky se mi líbí, že to nekončí klasickým happyendem, kdy všichni automaticky přežijí. Přirovnal bych to k novějšímu 2012, jen míň přeplácaný efekty a reálná katastrofa se děje až posledních pár minut.70%

Katastrofický film, ktorý sa zaoberá viac medziľudskými vzťahmi, než samotnou snahou sa zachrániť. Určite teda civilnejšie než priamy konkurent Armageddon (1998), ale zároveň nudnejšie. Najvýraznejšou postavou je Morgan Freeman ako prezident. Inak skôr súbor hercov, ktorí boli určitú chvíľu v hľadáčku, ale nikdy neurobili ten jednoznačný krok smerom hore. Téa Leoni (Mizerové, Finty Dicka a Jane), Elijah Wood (Pán prstenů, Sin City - město hříchu), Leelee Sobieski (Spalující touha, Skleněný dům). Takže ak ste cíťa, tak tu môžete poľutovať zopár kariér. Ja si dám radšej Armageddon. No vlastne radšej ani ten.

Drvivý dopad je katastrofický film, ktorý aj po rokoch dokazuje, že emócie môžu byť rovnako silné ako výbuchy. Režisérka Mimi Leder vytvorila dielo, ktoré kombinuje veľkolepú hrozbu zániku Zeme s komornými ľudskými príbehmi. Zatiaľ čo mnohé filmy podobného typu sa sústreďujú na efekty, Drvivý dopad sa zameriava na ľudí. Dej sleduje príchod obrovskej kométy, ktorá smeruje priamo k Zemi, a svet sa pripravuje na najhoršie. V centre diania je mladá novinárka, stredoškolák, astronauti a americký prezident – každý s vlastným osudom. Morgan Freeman ako prezident Beck je pokojný, ľudský a dôstojný – jedna z najpamätnejších filmových prezidentov vôbec. Jeho reč o výstavbe nových ciest na "práve začatých mapách" ostáva silnou metaforou nádeje. Elijah Wood v úlohe mladého Lea predvádza civilný, úprimný výkon, ktorý funguje najmä v osobnej rovine. Jeho príbeh o láske a obete má nečakanú silu. Herecký ansámbel je pestrý, ale dobre zohratý – Téa Leoni ako novinárka Jenny prináša vyrovnaný, hĺbavý výkon. Vzťah jej postavy s otcom je jedným z najsilnejších dramatických prvkov filmu. Rozlúčka s rodičmi na pláži je emocionálne zdrcujúca, no zároveň krásna. Efekty sú síce v porovnaní s dnešnými štandardmi jednoduchšie, no stále funkčné a pôsobivé. Zničenie východného pobrežia je zobrazované s dôstojnosťou a bez preháňania. Hudba Jamesa Hornera výrazne podčiarkuje emocionálne momenty a vytvára výbornú filmovú atmosféru. Film má pokojné tempo, no dokáže udržať napätie od začiatku do konca. Nehrá na senzáciu, ale na morálne rozhodnutia a odvahu v čase krízy. Namiesto chaotického zúfalstva ponúka rozvahu, empatiu a premýšľanie o budúcnosti. Sú tu momenty strachu, ale aj nádeje – čo z neho robí výnimočný žánerový počin. Záver je melancholický, no zároveň prináša pocit pokoja. Napriek katastrofe ide o film, ktorý verí v ľudskosť. Scéna obete astronautov je pôsobivá, silná a dôstojná. Robert Duvall ako veterán Tanner vnáša do filmu múdrosť a človečinu. Nie je to len hrdinstvo, ale aj tichý súhlas s osudom. Drvivý dopad nevsádza na iróniu ani vtip, ale na úprimné emócie. Je to film, ktorý sa nehanbí byť dojímavý a veľký zároveň. Vďaka tomu pôsobí omnoho pravdivejšie než mnohé iné „disaster“ filmy. Dôležitým posolstvom je spolupráca, viera a schopnosť obetovať sa pre vyšší cieľ. Aj keď neponúka hollywoodsky happyend, nádej v ňom silno žiari. Film ukazuje, ako môže človek zostať človekom aj na pokraji zániku. Jeho sila je v tom, že nie je len o kométe, ale najmä o nás. V čase chaosu volí sústredenie sa na hodnoty, nie na paniku. Mimi Leder dokázala nakrútiť katastrofický film s dušou. Nie je to len o veľkom tresku, ale o tichých rozhodnutiach v jeho tieni. Niektoré scény vás dostanú svojou jednoduchosťou a pravdou. Drvivý dopad je film, na ktorý sa nezabúda. A aj keď svet takmer skončil, ukázalo sa, že v ľuďoch je viac svetla než tmy.

Life goes on.SPOILERYDopaduse v souhrnné katastrofičnosti jen tak něco nevyrovná. Říkám to s erudicí diváka, který vidělGeostorm.
Film, který kompetentně soutěžil v kategorii filmů 'vše špatně' sArmageddonem, může skoro po třiceti letech zaujmout:
1)Jako dokument globálního optimismu o schopnosti lidstva čelit společně problémům, jehož realističtějším (=současným) zrcadlem jeK zemi hleď. Rozdíl mezi prvním afroamerickým prezidentem Freemanem a jeho MAGA verzí, která doplatí na setkání s bronterocem, mimoděk vypovídá o tom, jak funguje pokrok.
2) Coby zajímavé řešení základního problému katastrofických filmů v oblasti různě vědomých diváckých očekávání a přání. Rutinérka Mimi Leder & spol ani ne tak geniálně, ale spíš zábavně trikem '2 kameny' uspokojili touhu diváků sledovat utrpení a zkázu a zároveň potřebu šťastného konce, který sice představuje záhubu stovek milionů, ale na druhou stranu ušetří Eliaha Wooda a teen Leelee Sobieski.
Naneštěstí se průměrně příšerný film právě v posledních dvaceti minutách mění v ryzí exkrement, od něhož je velmi těžké ze slušnosti neodvracet zrak. Tolik špatného psaní, hraní a trikové práce na jednom místě skutečně navozuje pocit, že by možná nebylo od věci začít úplně od začátku. 
Zvláštní sympatie Robertu Duvallovi, řítícího se vstříc konci s úsměvem na rtech.