Den nezávislosti (1996)

"Welcome to Earth. That's what I call a close encounter."Béčkové katastrofické sci-fi, ktoré je, pre mňa nepochopiteľne, zaradené v zozname1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Pri pozeraní tejto snímky nemožno nič brať vážne a je nutné úplne vypnúť mozog, inak sa bude divák neustále rozčuľovať nad všetkými tými nezmyslami, ktoré do nej tvorcovia vložili (ten najväčší ešte spomeniem osobitne neskôr). Inak ako komédia sa to proste ani brať nedá, aj keď to zrejme nebol celkom zámer tvorcov. Napadnutie ľudstva pokročilou mimozemskou civilizáciou je tu podané ako jedna veľká cirkusová šou, v ktorej vystupujú sami tajtrlíci a cirkusoví klauni: neskutočne panákovitý prezident (herecky jalový Bill Pullman, ktorý sa tu tuším snaží pôsobiť ako Robert De Niro), Jeff "Virus" Goldblum ako jediný mysliaci jedinec z celého ľudstva, komická figúrka jeho otca (Judd Hirsch), šašo ako jeho šéf, vlasatý šialenec Brent Spiner ako vedúci výskumu mimozemskej civilizácie a ako taká čerešnička na torte Randy Quaid ako pomätený ožran, zachraňujúci ako veľký hrdina ľudstvo pred zánikom. K tomu je to silne presolené všetkými možnými "izmami", ako patetizmus, patriotizmus, heroizmus a obohatené o také výplody ľudského ducha, akou je zavedenie vírusu do mimozemského systému, čo je jeden z najstupídnejších nápadov, aké som kedy vo filme videl (to už to tam rovno mohli priniesť na diskete). Ak toto všetko bolo myslené čo i len trošičku vážne, tak zbohom rodina, ak len ako číra zábava ľahšieho razenia, vychádza to u mňa zhruba zajedno, keďže mi to príliš vtipné nepripadá. Na rozdiel od podobne starého a podobne ladeného (skupina hrdinov zachraňuje náš svet pred zničením)Armageddonu (1998), v ktorom z každého kúska srší príjemné humorné zveličenie (tam som nikdy tvorcov neupodozrieval, že by to mohli myslieť vážne). A keďže som človek pozitívny (aspoň sa za takého považujem), budem sa snažiť zakončiť aj tento komentár v pozitívnom duchu. Musím pripustiť, že ide o taký zvláštny fenomén, pri ktorom človek vie, že je to somarina na n-tú a napriek tomu na to čumí ako truľo už ani neviem po koľkýkrát a miestami sa dokonca pristihne, že ho to i baví (hlavne pri niektorých veľmi dramatických momentoch, ako je napríklad konfrontácia s mimozemšťanom v labe). Za jedno z hlavných pozitív považujem charizmatického Willa Smitha, celkom ujde aj jeho filmová partnerka Vivica A. Fox, občas výborne zarezonuje aj hudba Davida Arnolda (pri návšteve materskej lode mimozemšťanov) a musím tiež uznať, že špeciálne efekty sú pomerne pôsobivé a aj tí mimozemšťania sú celkom pekne navrhnutí."How did you do that?" "I gave it a cold. I gave it a virus."

Aj po rokoch mi pripadá útok mimozemských hajzlov fascinujúci, nebeské bytosti zničia LA, New York, Chicago a Atlantu behom pár minút a stále to vyzerá epicky. Praktické efekty s kombináciou CGI vytvárajú epický blockbusterový zážitok. Pridajme si skvelý herecký casting s Willom Smithom a Jeffom Goldblumom a najlepší film Emmericha je na svete. Prepálené, klišoidné a miestami hlúpučké, ale nie až tak ako jeho ďalšie filmové počiny.

Tak  podle  mě ,jeden z povedených sci-fi. Každému,  kdo  má rád tento žánr se musel líbit. Nehledejte   v tom  logiku a blbosti, ale  bavte  se .Já se  bavil skvěle .Mně režisér vyhovuje a ne jenom tímto snímkem ( taky film 2012). Bohužel   2 díl  se nepovedl, ale  to nic  nemění na tom ,že  od  roku 1996 jsem viděl tento  snímek minimálně jednou každý rok. A víte ,že kolikrát si pustíte film, který ve Vás zanechal nějakou stopu a nenudí  Vás i když  něco přeskočíte v tom  ději je vlastně známka kvality  díla pro Vás? Kdyby mě nebavil, tak  nebudu o něm za 30 let vůbec  psát. Takže  za mě  za 4,9 hvězdy.

Den nezávislosti letos slaví 30 let a dalo by se říct, že se jedná o profláknutý biják. V roce 2016 mu totiž odkaz pošramotilo o poznání horší a zbytečné pokračování. A tak by si někdo mohl myslet, že tato “filmová pecka“ dnes po filmovém zážitku nemá moc co nabídnout. To všem není pravda. Den nazávislosti je učebnicovým příkladem správného letního blockbusteru. A to jak přímočarým nekomplikovaným příběhem o globální hrozbě z vesmíru, tak i výborným castingem, zapamatovatelnému blockbusterovému soundtracku, tak i v neposlední řadě díky speciálním efektům. CGI zde bylo použito po málu, takže film téměř nezestárnul. Jedná se o poctivé praktické speciální efekty, plné miniatur, aut letících vzduchem, explodující americké symbolické budovy, ohnivé laviny valící se ulicemi metropolí... no prostě něco co už dnes nevidíme a co ani sám režisér Roland Emmerich nedokázal nikdy poté zopakovat. Beze sporu se jedná o jeho nejlepší film. Správně vyvážený zážitek stojící na výrazných charakterech a fungující chemií mezi herci, se zábavným humorem a správné dávce amerického patriotismu. Přesně takového, aby se film nebral vážně, ale zahřál u srdíčka. Což vždycky uměli nejlépe vystihnout právě neameričtí režiséři. A nejlepší na tom je, že to všechno skvěle šlape stejně bombasticky, jako na konci devadesátých let. Patří mezi Top filmy, které dokáži v divákovy vyvolat radost i po opakovaném shlédnutí. A je nedílnou součástí domácí sbírky všech správných filmových fanoušků. Pusťte si ho (třeba i v prodloužené verzi) a nechte se ohromit, jakým velkolepým způsobem nám mimozemšťané v roce 1996 udělili Šachmat.

Pokaždé když to vidím, tak dávám jiné hodnocení. Někdy lepší, někdy horší. Teď už snad definitivně ponechám na lepším. Nebudu nic dlouhého vypisovat, prostě sci-fi klasika, která není nijak revoluční, ale pobaví a i přes délku přesahující dvě hodiny jsem se nenudil ani jednou. Mohlo by to být samozřejmě i lepší, ale je to jaké je. 4*