Jurský park (1993)

Asi jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Spielbergovi se nějak fantasticky podařilo zkombinovat americkou dobrodružnou naivitu, barevný skoro až komiksový vizuál, napínavý horor a neskutečně hodnotný myšlenkový přesah. Ten film je děsivý a napínavý, stejně tak jako dětský a hravý, a úplně stejně tak vysoce intelektuální a hluboký. A z nějakého záhadného důvodu to všechno perfektně funguje dohromady, přestože se to často pohybuje na hraně klišé a amerického kýče. I když takhle s odstupem závěr filmu, kdy T-Rexe orámuje velkolepý nápis, že dinosauři vládli zemi, zatímco v pozadí spektakulárně zapadá slunce, vnímám jako kýčovitý už trochu moc (a našlo by se toho určitě i víc). To jsou ale drobnosti v jinak téměř dokonalém filmovém zážitku, který nemohu než doporučit pěti hvězdami.

„Doktore Grante, doktorko Sattlerová, vítejte v Jurském parku,“ pyšně prohlásí bohatý snílek John Hammond za burácení Williamsovy hudby, zatímco se před nevěřícími zraky dvou paleontologů pase brachiosaurus. Stejně tak by ale mohl říct Spielberg: „Vážení diváci, vítejte v nové éře filmu.“ Od jeho uvedení je limitem filmařů pouze jejich imaginace. Ale nenechte se mýlit, Jurský park není jen zábavná dinosauří atrakce. Je to nesmírně působivý, promyšleně vystavěný survival thriller, který v sobě skrývá teze o evoluci a místě člověka v přírodě. Dinosauři zde představují překážku i protagonistu, zvíře i hororovou stvůrou. Jejich uvěřitelnosti probudila v generaci dětí devadesátých let nevídanou zálibu o dinosaury a vyvolala nefalšovanou dinousauří mánii. Mezi mladými vzrostl nejen zájem o dinosaury, ale také dát se na dráhu paleontologie, jev, který byl pojmenován „efekt Jurského parku“. Z dinosaurů se stal kulturní fenomén a dnes i díky němu pracuje po světě více paleontologů než kdykoliv v minulosti. Spielberg zde opět demonstruje svou mistrnou schopnost blockingu (například když nechává plynout dvě podstatné konverzace současně). I z toho důvodu zůstává Jurský park jedním z nejpůsobivějších filmů vůbec, jehož revolučnost se snoubí s úžasem, který i po třiceti letech vyvolává. Jurský park udělal vlny ve filmovém průmyslu přinejmenším tak velké jako přibližující se tyranosaurus. A řval podobně triumfálně.Důkladněji v knizeDevadesátky ve filmu.

Toto je proste definícia môjho detstva a film, pri ktorom mi aj po tridsiatich rokoch padá sánka. Spielberg vtedy dokázal niečo, čo dnešní režiséri s tými ich preplácanými CGI efektmi absolútne nedávajú. Tí dinosauri vyzerajú sakra reálne, majú váhu, rešpekt a keď sa prvýkrát objavil T-Rex, skoro som sa posral od strachu spolu s tými deckami v aute. Je to dokonalý mix dobrodružstva a čistého hororu, ktorý nestarne. Ak niekto povie, že toto nie je za 5 hviezd, tak v detstve asi nemal srdce

Film, který formoval moji lásku ke kinematografii. Pro někoho, kdo od dětství miloval dinosaury (na tom se mimochodem doteď nic nezměnilo), bylo první zhlédnutí kritickým okamžikem v mém životě. Co tak o více než třicetiletém filmu napsat? Že vypadá pořád naprosto skvěle a strčí do kapsy filmy, které jsou mnohem mladší a negenerovaly se narozdíl od Jurského parku na počítači s výpočetním výkonem kalkulačky? Že ústřední téma od Johna Williamse funguje jako teleport do bezstarostného dětství? Miluju ten film, miluju. A jednou za rok si ho dopřávám.

10/10Bůh stvořil dinosaura. Bůh zahubil dinosaura. Bůh stvořil člověka. Člověk zničil Boha a stvořil dinosaura. Steven Spielberg natočil film. Člověk si pustil tenhle film a miluje tenhle film. A já též. Prelom v špeciálnych efektoch tu je síce oslavovaný v skoro každej recenzii, no nedá mi ho nevyzdvihnúť. Možno ak by bol tento film natočený dnes, Spielberg Nespielberg, neviem, či by som išiel s hodnotením tak vysoko. CGI už nerobí žiaden problém ani amatérskym filmom počítačovo zdatných predškolákov, takže hlavný dôvod, prečo dávam plné hodnotenie by vyšumel. Ale ono to natočené dnes nebolo a tých dôvodov je tam viac, takže plné hodnotenie je na mieste.