Jen ho nechte, ať se bojí (1977)

Čím jsem starší, tím víc mi humor Luďka Soboty připadá otravný. Takže i tady mi přišel jako nejslabší část celého filmu - což je logicky obrovské mínus, když tu má hlavní roli a vše na jeho postavě stojí a padá. Ale z ranku normalizačních "povinně naivně nablble optimistických" komedií se rozhodně jedná o tu lepší. Už jen proto, že vám tu nikdo nic vyloženě nevtlouká do hlavy, jen že dobrá hudba by se měla dělat srdcem, což je idealismus jak sviňa (zvlášť dnes), ale cítit v hudbě upřímnost a zápal ji vždy povýší nahoru, na žánr nehledě. Samozřejmě zákeřní "továrníci" dostanou co proto, ale způsobem a gradací veskrze přijatelně. Ono to totiž - opět, na tenhle typ komedie - nemá blbý scénář a to už jen tím, že vůbec graduje a nevariuje to samé pořád dokola. Takže to má hned několik vtipných scén, vpády videoklipů jsou dobře načasované a závěrečná scéna je vyloženě povedená a velká akce v ní dobře sestříhaná i vedená. Je to vyloženě dál než třebaParta hicči nedej božeHrochnebo pekelnéTalíře, kvůli kterým jsem měl alergii na Matušku. Když už by došlo na srovnání s úspěšnějšími českými komedii, tak tahle taškařice nemá zrovna šanci, ale i tak ji pořád celkem beru. Byť jednou mi bohatě stačila a romantika ji v druhé polovině příliš rozmělňovala. Btw, taky to na mě působilo, jako by Rychman chtěl zopakovat neideologickou pointuHvězdy padající vzhůru, kde se však ideologie absolutně nedá odebrat, zatímco tady to jde a hned je to o něco vkusnější... Byť pořád v mnoha prvcích zatížené dobou vzniku a tím, co v ní a jak mohlo ven. 3*

Tenhle film mám moc rád, je v něm taková příjemná atmosféra a skvělí čeští herci. Už jen ten začátek v Krumlově na mě vždycky dýchne létem a pohodou. Heleně Vondráčkové to v tomhle filmu moc sluší a tvoří s Luďkem krásný pár. Když jsem byl malý, tak jsem úplně nechápal proč mu Nárožný a Šimek provádí tolik strašidelných věcí a když má pak člověk ten film nakoukaný, najde si v něm pokaždé něco hezkého a nového. Mám moc rád tu scénu na chatě a na-fingovanou vraždou. Kromě toho jsou tu opravdu milé a krásné písničky, co si člověk i po skončení filmu brouká. Nechápu malé hodnocení filmu, který je takový naivní a milý.

Luděk Sobota je herec dvou figur - koktavý popleta či popletený kokta. Vyšlo mu to dejme tomu  v případě Jáchyma, ale v dalších filmech je to už otravné, i když rozumím, že se to lidu líbí. Ono takový Holzman byl ve svých scénkách taky pořád Holzmanem, ale když ty dva posadíte vedle sebe a necháte je se projevit, pak rozdíl je patrný, ba do očí bijící. Když ve slaboduchém filmu se Sobotou ještě navíc necháte Vondráčkovou krákorat normalizační (s)hity, pak se takový snímek ode mě ovací vestoje nedočká. ... Toto není hejt vůči Sobotovi jako člověku, ale vůči jeho neherectví.

František Koudelka, Alešek Brabec, těžko hned říct, kdo větší je blbec.. Strčí skladateli do úst jazyk dřív múzy, nebo pamětnice pleistocénu, která hraje stejně kvalitně, jako její postava zkracuje záclony? Bude záležet na typu duševního otřesu.. Jestli neobdivujete „hehe“ styl hlavního hrdiny se záměnou předložek, vtipu najdete zanedbatelné množství. Pěvecká čísla? Vraky. Na distribučním sloganu „Komedie s Luďkem Sobotou, Helenou Vondráčkovou a písničkami“ je fér, že některé diváky přiláká a jiné spolehlivě odpudí..

Sedmdesátky byly plné bláznivých komedií - zejména francouzských a italských. Český film se k tomuto trendu přihlásil hned několika filmy. Jen ho nechte, ať se bojí jsem viděl jako dítě a nepochopil jsem zcela některé laciné vtípky, především Miloslava Šimka. Tehdy začínala velká kariéra Luďka Soboty, který prolétl několika příšernými filmy a tenhle patřil mezi ty lepší. Helena Vondráčková potvrdila, že je všestranná zpěvačka a herečka a je jen škoda, že nedostala v 70.letech víc příležitostí. Petr Nárožný zde potvrdil mistra malých rolí. Na první pohled to tedy vypadalo, že je zaděláno na úspěšný film a vlastně tomu i tak bylo. Ale s odstupem času se na to moc nedá koukat.