Humorista (2019)

Film o jednom týdnu v životě Borise Arkadieva, který je v sovětských zemích velmi populární pro své vládou schválené vtipy, které jsou kousave i dnes. Měla ho ráda zvláště KGB, již dělal narozeninové party pro jejich manželky, ale třeba i pro bohaté lidi. Komik je svými úspěchy zbaven a vadí mu cenzura, takže stále více riskuje a přijímá americké způsoby. Paradoxně dnes se neomarxismus, který jsme u nás vyhnali na východ, přestěhoval do USA a na západ, odkud se k nám korektní cenzura vrací. Obsazení je pěkně, zvuk a styl také. Uvidíte obskurnosti sovětského života a struktury moci.

Sarkasticke, ponure, odfakovane. Starnuci komik, co ho uz netesi moc zit, trusiac stiplavo-nechutne poznamky na ludi a zivot, nasierajuc znamych i neznamych a chodiac po tenkom lane, jak obdrzat potlesk a neobdrzat cez drzku - a dari sa mu oboje. Sceny ako pouzity kondom, bleskove zbalenie priatelovej milenky na rychle osukanie, dvoj-troj-stvorzmyselne poznamky na ucet disrepektu voci kazdemu navokol: proste taky rusky sympatak, ktoreho keby zabasli dozivotne, svet by zostal rovnako ne/vesely. 1* za vykreslenie tej celej depky a telo uvodnej pobehlice (neviem jak to inak nazvat). PS: Citam v komentaroch, ze to dakomu pripomenulo CS verziu "Prodavac humoru": klobuk dolu, ano, tak toto ma fakt nenapadlo, ze v podstate by to z dialky mohlo mat daco spolocneho, ale ved hej, rovnake obdobie a hadam este tie velke kozy k dispozicii hlavnemu hrdinovi; mne ta CS verzia prisla naozaj vtipna, z duse som sa narehlil na, malo to sentiment aj dusu, domacku ironiu ad absurdum; ta RU verzia je taka.. cojaviem.. krcmovo-primitivno-bezutesno-bezducho-nasilna

Líbí se mi, když někdo natočí drama o humoristovi  nechce z toho dělat komedii? Nač taky, všichni ví, že humor je vážná věc a pobavit či dokonce po několik let bavit diváky je pořádná dřina a makačka na bednu. Konec konců dřív nebo později se najde nějaký šikovný admin, který k profilu tu komedii přišpendlí. Humoristou většinou nazýváme člověka, který je vtipný. Boris Arkadij je zábavný a zároveň smutně vážný. Balancuje na velmi tenkém ostří, protože je oblíbený mi mezi soudruhy, stačí jeden špatně pochopený vtípek a může znamenat definitivní konec humoru, tedy spíše humoristy. Snímek na malé ploše odkrývá celou křehkost Borisova bytí - odcizení od rodiny, opatrnost i závist přátel, nevolnost, kterou nemusí způsobit jen jeseter druhé kvality, vládní zakázka, ze které nemusí vyjít každý živý, protože ví víc, než se sluší ... Charismatický humorista se tak stává i křehkým a zranitelným a hlavně rezignovaným. Alexej Agranovič je velmi přesvědčivý.

Doba osmdesátých let v Sovětském svazu humoru zrovna moc nepřála, však to dobře známe z vlastní zkušenosti. Estrádní umělec Boris Arkadiev ve skvělém podání Alexeje Agranoviče se tím společensko-politickým marastem protlouká, jak se dá a je na něj povětšinou značně neveselý pohled. Jeho vnitřní revolta vůči režimu nakonec vybublá na povrch v sauně, kde mu soudruzi jasně dají najevo, že podobný styl legrácek nehodlají akceptovat. Přínos snímkuHumoristaspočívá zejména v tom, že obsahuje kritické narážky i na současné poměry, které v Rusku panují. (80%)

V skutočnosti nevieme nič o protagonistovi príbehu. Nevieme, či svoju manželku podvádza náhodne alebo opitý, či je jeho jediná publikovaná kniha dobrá, alebo či napísal niečo úspešné okrem hitu, ktorý neustále opakuje. To je presne dôvod, prečo sa postava javí tak zaujímavá, dojímavá a zároveň odpudivá.