Hudba kolonád (1975)

Polo němý, polo čtený, polo hraný film, hloupý a nudný. Ale zase musím připočítat jako plus, že jsem přestál jeho projekci bez úhony na duševním zdraví. Nepomohly ani scénky z jiných filmů.

Na mezinárodním festivalu kouzelníků v Karlových Varech předvádí Richard číslo slavného kouzelníka Viliho Broda. Ten působil ve Varech od roku 1926 do roku 1938. Tehdy zde čas plynul pomalu a lehce a hosté světoznámých lázní nechtěli vědět nic o neklidu okolního světa. Večer v sále varieté Orfeus znovu a znovu zdokonaluje Vili se svou partnerkou Vilmou své číslo Dvanáct proměn - dvanáct pramenů - dvanáct kalíšků - dvanáct růží. Jednoho dne se mu představení nepovede a oba umělci jsou vyhozeni. Naštěstí najdou přístřeší u Viliho přítele fotografa Fi. Povrchní Vilma touží po lepším osudu. Neúspěšně se pokusí o kariéru filmové hvězdy. Nakrátko se vrátí k Vilimu, který získal angažmá v kavárně Korzo. Po seznámení s mahárádžou ho definitivně opustí. S Vilmou jako by Vilimu odletělo štěstí, mění se ve smutného klauna a nakonec vystupuje s přítelem v předměstském biografu. Mění se však i město. Jeho ulicemi pochodují německé bojůvky rozbíjející obchody, objevují se hákové kříže, romantickou lázeňskou hudbu přehlušují projevy Konrada Henleina a později i Adolfa Hitlera. Vili Brod odchází, hlediště a jeviště je připraveno pro jiná představení. - Richard končí svou produkci a získá nejvyšší ocenění - Cenu Viliho Broda.(17.01.2023)

Film ve kterém se často opakuje jedna a ta samá melodie s prkeně přehrávajícím Hrzánem je ke konci doražen politikou, kdy se malíř pokojů rozhodne vzít na zteč mírumilovné Československo. Malířovi pokojů všichni ustoupí a tak tu máme veliký prostor udělat z hudebního filmu politické školení. 40 %(27.09.2020)

Vůbec jsem tu montáž dokumentu, předválečných filmů a hrané části s Hrzánem a Břežkovou nepochopil. Chtěl tím básník ukázat na osudu kouzelníka Villiho Broda, jaký byl život v předválečných Varech? Chtěl vzpomenout na kouzelnickou hvězdu, jehož cenu získal vítěz Mezinárodního festivalu? Snad. Všechno ale bylo dost nudné a nepochopitelné, příběh Broda a jeho milenky byl také jen naznačen jaksi "básnicky" - a průvodní slovo Miroslava Horníčka, který k Varům (ovšem filmových) neodmyslitelně patří, bylo dost násilné a neodpovídalo Horníčkovu naturelu, bylo znát, že jde jen o vynucené čtení komentáře.(12.10.2015)

Tohle je dost divný a zároveň i bizardní, polodokument. Který je provázen takovým sarkastickým slovem by se dalo nazvat i humorem, když jsou záběry na Hitlera a komentář o něm hovoří jako o návštěvníku a podobně. Nevím co si o tomhle mám myslet , spíš to působí docela dost děsivě nebot to končí příjezdem Němců k nám.(13.01.2010)