Hrůza na jevišti (1950)

I přes všudypřítomnou naivitu je tento pokus o propojení světu divadla, vraždy a filmu noir funkční, a to zejména díky hereckým výkonům Jane Wyman, Marlene Dietrich a Alastaira Sima. Hitch možná natočil lepší kousky, ale tohle je možná nejbritštější záležitost, do které se kdy pustil a patřičně si všudypřítomný sarkasmus vychutnal.

Průměrný Hitch. V téhle době už měl na kontě i lepší kousky. Každopádně jako taková dobová jednohubka s trochu i nečekaně odlehčenou složkou (Hrůzu na jevišti tu vpravdě nečekejte) co se nebere úplně smrtelně vážně se to vidět dá. Zase je znát, že je za tím schopný režisér i když tady se teprve ještě rozjížděl před svými nejlepšími výkony. Nicméně nemám problém si tyhle starší věci z teď už hodně zapomenuté filmové doby doplnit a zatím jsem nějak ani vyloženě vedle nešlápl.55%

Pro mě příklad, kdy byl Hitchův proslulý smysl pro humor na škodu: špičkování rodičů hlavní hrdinky a frivolní flirtování postavy Dietrichové samy o sobě vtipné a kouzelné, ale jinak solidní thriller tříštily natolik, že mi moc nevadilo to, co považoval sám Hitch za zásadní chybu filmu a podvod na divákovi. Navíc se do nejistého a nepříliš sympatického výkonu Wymanové možná promítly obavy, které Hitch zazlíval ještě jí: prý se vedle krásné Dietrichové nechtěla nechat kvůli roli moc zošklivit a tím svou postavu zničila. (Přitom její postava ani ošklivá nebyla, jen ošklivku měla hrát, aby mohla nenápadně pátrat.)//57%

Priemerný kúsok v Hitchovej kinematografii kde eso ako Marlene Dietrich strčí do kapsy neznámu Wyman či pána Todda. Film, ktorý nevie či má byť detektívkou, či romancou, nebodaj komédiou hranou v divadle. Na diele sa dá oceniť to, že každý mu na základe napozeraných diel majstra uverí úvod... a potom ho prekvapí záver, i keď istá nejasnosť v správaní hrdinu čo-to naznačuje aj v priebehu stopáže. Hitch dal slabší dôraz na napätie, na tvorbu atmosféry, zato však na lesk a púder divadla nezabudol.

Dokonale obsazený a perfektně odvyprávěný film, který upoutá pozornost od začátku do konce a člověk je neustále napnutý, co bude dál. Sledovat herectví úchvatného ženského dua Jane Wyman (scéna v taxíku je jedním z vrcholů filmu) & Marlene Dietrich je vyloženě požitek, stejně jako skvěle napsané dialogy. Moc se mi to trefilo do chuti, a i když je rok vzniku z toho samozřejmě znát, v jednotlivostech mi to přijde dokonalé a jako celek úžasně zábavné, byť chápu, že závěrečný zvrat může řadě lidí přijít nefér, a ani já jsem z něj nebyl nějak nadšený, ale je to určitě zajímavý filmařský nápad.