Hold (1980)

Další kousek z nabídky VRK a opět docela silné téma. Téma strachu ze smrti, výčitek, lásky, odpuštění a smíření. Inu každý má v životě nastavené jiné priority, ale umřít jednou musíme všichni. A byla by škoda, ten svůj život jen tak promrhat a nic si neužít, nepoznat…Hlavní hrdina žil rádoby bohémský život, rozdával smích ale i zármutek, a přestože měl spoustu přátel, ti nejbližší k němu měli nejdále (nebo on k nim). Scénář tohoto filmu není vůbec špatný, ale ani není nikterak úžasný, že bych z něj doslova padnul na kolena. Škoda, že to bylo tak zbytečně zdlouhavé. Má to solidní a silné momenty, humorné hlášky i situace, pohlednou mladou Kim Cattrall, šarmantní Lee Remick i dobře hrajícího Jacka Lemmona, ale osobně podobné filmy moc nevyhledávám. To však neznamená, že by šlo o špatnou podívanou.

Jacka Lemmona mám veľmi rád a obdivujem ho, že do každej svojej role vedel dať úprimné srdce. Keď mal byť excentrickým bláznom, tak takým rozhodne bol , ale keď ho rola stavala do pozície emocionálne nevyrovnaného chlápka, razom sa zmenil na neho. Bol to úžasný herec a svojim štýlom v tomto filme mi veľmi pripomínal herectvo Woodyho Allena. A tu jednoznačne ťahal celý film a bez neho by to určite nebol až tak skvelý zážitok. Jedine čo mi tu trocha vadilo bola postava jeho syna, nielenže mi prišiel rozmaznaný, ale aj bezcharakterný či tvrdohlavý. Ťažko som si na tuto postavu zvykal, ale v konečnom dôsledku aj táto postava tu mala svoje miesto aj priestor. Hneď od začiatku si film určil pravidla, ktoré mi veľmi vyhovovali. Tak začiatok je divoký, stred extrémne živelný a už ku koncu to má aj citovú hĺbku, tak u mna bez debát velká spokojnosť.

Promiň, Willy, tohle mi nesedlo. Ne, že by to bylo vyloženě vyděračské, jak jsem se původně obával, ale nezapůsobilo to na mě. Humor mě minul, trvá to zbytečně dlouho, emočně mě to nechalo většinu času naprosto chladným a gradování nahnutého vztahu otce a syna jsem moc uvěřit nedokázal, vzhledem k tomu, že k jakémukoli posunu došlo spíš z vůle scénáristy, než že by to přirozeně vzešlo ze situace. Především ani hlavní hrdina mi nebyl zrovna sympatický a především mi jeho snaha být vtipný za každou cenu přišla spíš otravná. A snaze Boba Clarka udělat z něj kladnou postavu, kterou mají všichni kromě jeho syna strašně rádi, mi přišla ještě otravnější, vzhledem k tomu, jak byla nucená. Opravdu si nemyslím, že by takového člověka všichni tak zbožňovali. Našel jsem si v tom i klady, třeba herectví Jacka Lemmona, pár funkčních scén a fakt, že se to tu rakovinu snaží upozadit co nejvíc to jde (což mi sedlo asi nejvíc, nemám filmy o umírání rád). Dlouhou dobu jsem i doufal, že tomu budu moct dát aspoň ty tři hvězdy, ale přehnaně patetický závěr mi dojmy shodil dolů ještě víc, že to holt nevidím ani na ně. Takže se nedá nic dělat, na vyšší hodnocení to opravdu nevidím. Lepší 2*

Hlavní postavou snímku Hold je stárnoucí Scottie, který se pohybuje v prostředí showbyznysu a užívá si života plnými doušky. Posláním je pro něj bavit sebe a okolí. Někteří jej obdivují, jiné štve. Z druhého pohledu by se totiž dalo říct, že je to nezodpovědný děvkař, kterému nic není svaté a ze všeho si dělá srandu. Zlom nastane, když mu lékaři řeknou, že mu moc času nezbývá. Zábava najednou nestačí a ke slovu přichází vážnější věci. Třeba napravit svůj vztah s rodinou a synem, které opustil, aby si mohl svobodněji užívat života… Největším mínusem filmu je pro mě právě hlavní postava. Moc mě nedojímá a jeho pokusy stále být tím zábavným šaškem mi přijdou křečovité. Také jeho snaha naučit syna žít, což je v jeho podání zábava, pití a ženské, se míjí účinkem. Ty jdeš do muzea? Dobrá, počkám na tebe v baru. :-) Moc mi nesedl ani ryze americký závěr a „vzpomínkové“ proslovy jako na pohřbu. O (skoro) mrtvém jen dobře. Přes napsané výtky nakonec nechávám čtyři hvězdy. Proč? Jack Lemmon je výtečný herec a dokážu ocenit i přesvědčivě zahranou nesympatickou postavu. Film ve mně také dokázal vyvolat místy silné emoce, především ve vzácných vážných chvilkách rozhovorů umírajícího otce a syna. To pravděpodobně vychází z mé nedávné osobní zkušenosti. Když si podobnou situaci divák sám prožije, stává se pro něj film ještě emocionálnějším. Můj táta sice nebyl pro okolí tak zábavný, ale byl pro všechny mnohem lepším člověkem.

Vlastne malo všetko dokonalý timing. Otec sa chcel so synom zblížiť, keď ten už bol dosť starý, aby sa jeho lacným trikom dokázal postaviť. Takže namiesto zblíženia sa s ním musel najprv zmieriť. A syn mu za to nevyznal lásku, ani si s ním nedal pivo či futbal, ako by sa patrilo v opačnom garde, keby ho otec nezanedbával. Syn mu za to skúsil zachrániť život. Jack Lemmon skvelý v roli zabávača, usilujúceho o priazeň jediného člena obecenstva svojho života, ktorý sa vôbec nebaví. Film mi bol odporučený s dabingom, ktorý mi vadil iba vo veselšej rovine príbehu. Brabec mal síce priliehavý a charizmatický hlas, ale v situačnej komédii narážal na limity prekladu, kedy sa nedá veľmi brať do úvahy odlišný slovosled medzi obidvomi jazykmi, lebo gestikulácia alebo mimika herca chce zdôrazniť určité slovo, ktoré je v preklade na inom mieste. V dramatických scénach s pokojnejším neverbálnym prejavom naopak dabing z môjho pohľadu fungoval ako hodinky.