Vražda na úrovni (1979)

V druhej polovici roku 1888 bolo v londýnskej mestskej štvrti Whitechapel brutálne zavraždených niekoľko prostitútok. Neznámemu, záhadnému páchateľovi týchto ohavných zločinov sa začalo hovoriť Jack Rozparovač. Jeho vyčínanie sa stalo vďačným námetom pre filmárov. Bolo o ňom natočených viacero snímkov. Bob Clark zrežíroval v roku 1979 titul "Vražda na úrovni" (Murder by Decree). Je to veľmi zaujímavá variácia, pretože tu vyšetruje Rozparovačove vraždy sám slávny, geniálny, súkromný detektív Sherlock Holmes. Spojiť tieto dve legendárne postavy do jedného príbehu bol majstrovský ťah. Navyše sa to Clarkovi podarilo pôsobivo spracovať do podoby mysteriózneho kriminálneho thrilleru s miestami až horrorovou atmosférou. ****

Jedno z nejhorších zpracování Sherlocka Holmese , jaké jsem viděl. Těžkopádný, servilní, patetický a útlocitný, takového Sherlocka nechci... Neustále padá, uskočí před koněm a omdlí...ačkoliv bylo možné vyřešit situaci naprosto rychleji a jinak, způsobem Sherlocka a jeho důvtipu hodným. Na psychiatrii pláče jako fracek, jakoby vypadl z PC dnešních scénáristů. Neustále si nechává "naložit" ačkoliv má v ruce střelnou zbraň, třikrát během sedmi minut se nechá málem zabít plešatým rachitikem pobíhajícím s kordem jako jelito sem a tam, přičemž nezapomene během pronásledování pokecat s Watsonem, politovat zraněného policistu a ještě si málem vykouří dýmku. Tohle ne, vážně. Jeremy Brett je mnohem, mnohem lepší.

Hvězdně obsazený film, v němž Ch. Plummer hraje Sherlocka Holmese pronásledujícího vraha obyčejných londýnských žen - v příslovečné husté mlze, jemuž říkali Jack Rozparovač. Nakonec vše odhalí a vypoví před ministerský  předsedou a dvěma ministry, z nichž všichni jsou zednáři, že vrah likvidoval ty, kteří věděli o tajném nemanželském dítěti....Solidní krimi detektivka v dobovém rámci.

Klasické koprodukční dílo postihuje v dobrém slova smyslu evropská specifika literární předlohy a současně se výrazně odlišuje doylovského ztvárnění této postavy jak literárního, tak filmového či televizního. Oba protagonisté se dostávají do čelního střetu s temnými - a také utajovanými - stránkami britské demokracie i mýtu kolem windsorské dynastie viktoriánské éry. Celek dotváří invenční ztvárnění proslulých londýnských mlh i ponuré atmosféry kořenící jak v anglickém preromantickém gotickém románu, tak v odkazu zakladatele světové detektivky Poeovi. Suverenní režie nachází své protějšky v hereckých představitelích a již v době svého vzniku i u tehdejší divácké veřejnosti. Zaslouženě.

Vypadalo to na slušnou atmosféru težkých londýnskych mlh, kterou pronikne a bystrá Holmesova mysl. Jenže nám zůstaly jen ty kulisové mlhy a nemotornej Sherlok, kterej každou chvíli slízne nějakou ránu nebo ho rovnou omráčej. Watson je kupodivu bystrý a spousty souvislostí dá dohromady. Plumer i Mason jsou vybráni dobře a role jim sedí, zato Donald Sutherland tu působí jen jako panák připomínající duchem nepřítomného Petra Čepka. I to jeho blouznění je kdy ve vidinách vidí věci příští je směšné, zvláště když na to Sherlock, tedy expert na vysvétlování mystérií spoléhá. Další z filmařskejch blbostí, kdy se trapným zařazením mysterióznosti snažej dodat filmu tajemno. Akce a rytmus střihu stojej za pendrek a podrážej nohy tomu, aby se vybudovalo strhující napětí.