Habermannův mlýn (2003)

Jako každý dokumentární film, i zde panuje nešvar Vševědů, kteří "vědí", jak to bylo. A shazují film pro pokřivení faktů.
Pro bůh lidi, je to film, ten musí především býti filmem ! Proto to prostě nikdy nebude přesně tak, jak se to stalo (i kdyby tvůrci znali pravdu ze všech stran). Zkrátka musí to zaujmout buď to hned na plátně, nebo v tv. A pravda bývá často nudnější.
Nedal jsem pět hvězd jen proto, že je to na mě už moc smutné, drsné atd. Jinak famózní snímek. Chudera manželka Habermanna, ta to zchytala jak od němců, tak od čechů.

Rozporuplný (zejména z pohledu historie, ale i logiky) snímek, tendenčně natočený. Řemeslo však zvládnuto na vysoké úrovni. Jeden z mých potomků po jeho shlédnutí měl dokonale vymytý mozeček. Že Němci ve II. světové byli neuvěřitelné svině se ví, ale je třeba na druhé straně ukázat, že kdyby Česi měli tu možnost, tak nejsou o nic lepší. Jde jen o to, kdo a proč to ukazuje. Ono se snadno řekne: "Nemsti se! Ukaž velkorysost, že si lepší." Stejně tak se ovšem traduje, že Češi jsou pronárod, co si nechá všechno líbit. Je tedy lepší nastavit druhou tvář nebo vypíchnout oko za oko vypíchlé? Jde jen o to, kdo a proč to ukazuje. A možná také za kolik?

Zajímavý dokument, ve kterém mluví pamětníci doby a snaží se nám vysvětlit, jak to bylo se smrtí Huberta Habermanna. Nabízí nám hodně pohledů Habermannovi násilné smrti, ale žádný není vyloženě podložen úplnou pravdou, takže jak se to tenkrát všechno doopravdy událo, se asi už nikdy nikdo nedoví. Lidé dokážou být svině za každého režimu a za každé situace.

Tento dokument se mi líbil víc, než film (člověk by se měl možná podívat na obojí ať si dokáže představit, jak ten příběh pro filmové účely "vylepšili"), jen mi to chvílemi připadalo jak přehazování horkého bramboru kdo za co může. Na závěr mohlo být provedeno nějaké resumé všech těch různorodých informací co v dokumentu zazněly.

Jeden z mnoha rozporuplných snímků České televize je špatně založen již ve svém základě. Habermannův případ je jasný, jméno vraha je známé a okolnosti, za nichž byl německočeský podnikatel zavražděn, rovněž. Je nepochopitelné, že značnou část pořadu vyplňují neuvěřitelné polomýty a často nesmysly na úrovni blízké obecním klepům. Ještě nepochopitelnější je, proč si tvůrci pořadu nedali tolik práce, aby zajeli do Německa a vyslechli Habermannovy příbuzné a zaznamenali jejich pohled. Vrcholem jsou vstupy pana Sitteho, které s vlastním tématem zločinné tragédie nemají žádnou souvislost. Je to velká škoda, protože látka by si zasloužila hlubší pohled na události kolem divokých odsunů-transferů na Šumpersku vůbec. Předložený výstup tak vzbuzuje v lepším případě údiv, v horším znechucení.