Gozaresh (1977)

Na Kiarostamiho docela normálně vedený film, takřka bez jeho typických prvků a témat, kterým se začal plně věnovat opravdu až o 10 let později. I tak je to ale solidně napsané drama, u kterého mě zklamalo jen pár hluchých míst a slabší závěr, který vše sice uzavřel, ale čekal jsem od něj asi víc. A i když je mi sympatičtější ten pozdější Kiarostami (+Cestovatel), pořád Gozaresh vnímám jako nadprůměr, který v sobě stále má určitou osobitost i po filmařské stránce. Až si říkám, že tu než o příběh policisty ve složité pracovní i rodinné situaci šlo možná místy víc o vykreslení světa okolo něj, protože tu je nemalý počet dlouhých záběrů "o ničem", které ale mají svůj vnitřní smysl. To se Kiarostamimu sice nepovedlo úplně dokonale, ale je tam na to slibný náběh, takže tu možná nějaké podobnosti přeci jen už jsou... Slabé 4*(10.06.2023)

Chcete-li vidět hutné realistické drama, jež se nepodbízí, zároveň však v správném rozpoložení dokáže hodně pohltit i vyvolat emoce, původní íránská tvorba Abbase Kiarostamiho může být dobrou volbou. Film nazvanýZprávapředstavuje několik dnů obyčejného muže ve městě, jehož život není zrovna hodný závidění. Naplňuje ho otravná rutina ve jménu často otravné práce řadového policajta kolem případů nejdrobnějších incidentů a ještě otravnějších trampot s dítětem a náladovou manželkou, s níž vzájemný vztah po pár letech soužití zcela vyhasl a upadl do nedorozumění plného hádek. Konfrontace s různými postavami kolem, ať už v kanceláři na policejní stanici, na ulici, nebo i v jediné vtipné scéně v hospodě, přináší v rámci celkové výpovědě filmu v druhé vrstvě rovněž pohltivý realistický obraz dění v íránském městě 70. let. Svým způsobem mi nevadily ani ty dlouhé (někdy i statické) záběry, protože většina z nich tu má jistou atmosféru – za jeden z vrcholů bych určitě označil až deprimující chaos s kolotočem poháněných aut ve městě. Nebo dlouhá bezeslovná scéna z kasína s bezradně zablouděným Firuzkuiem do spárů hazardu na mě taky zapůsobila. Jen to občas byl na mě v kombinaci s téměř dvouhodinovou délkou docela vyčerpávějící prožitek. Potěšilo mě, že zdánlivě bezvýchodiskový děj ke konci ještě víc vygradoval k hodně silným i napínavým okamžikům. Kiarostami opět pracuje v hlavní roli s nehercem, ale stejně jako vDetailuměl štěstí a zvolil si protagonistu, který dokáže být v potřebných situacích sympatický i důvěryhodný zároveň a kterého je, stejně jako celý film, většinou též zajímavé sledovat. Celkově je tohle jiné, než pozdější Kiarostamiho „kokerské“ filmy, ale opět úderné, mistrovsky provedené a stojí za zhlédnutí

Peršané nemají dost problému s válkami, ajatolláhy, nedostatkem vody a půdy, nezaměstnaností, smogem, ... a tak se pouští do "euro-dolarových" problémů manželských vztahů; neúspěšných manželů, hysterických manželek.... Nějak podobně by mohl tento příběh vypadat, i kdyby se stal někde v Sezimově Ústí. - Nějaké odchylky by se tu přece jen našly: žena nemá na nájemné, ale kožich nezastaví; muž nosí pod pižamem slipy a když se probudí, nejde nejdřív na záchod. Pozn.: Snažil jsem se vyznat v postavách a ve vztazích v úřadu, ale nakonec o to vůbec nešlo.(06.02.2018)

Režisér jako pozorovatel manželského vztahu - muž lehkomysný slaboch navenek vypadající sympaticky, realistická žena trpí. Ve stylu dřívějších K. filmů dokumentárních či paradokumentárních. Komentář:http://creativecriticism.net/?p=1110727.10.16.(09.10.2016)