Freud (1962)

Dám tomu plný počet, ale rovnou napíšu že to nebude objektivní a jsem zaujatý. Jako psychiatr jsem dobře obeznámen jak s teorií psychoanalýzy tak s Freudovým životem, takže mé vnímání toho filmu je jiné než u většiny ostatních. Co se mi na tom filmu líbí je to, žese snaží věrně představit základní myšlenky psychoanalýzy(koncept nevědomí, obranné mechanismy mysli, důraz na sexualitu, Oedipův komplex apod) a současně je historicky poměrně přesný - postavy z filmu jako Freud, Breuer, Meynert, Charcot - jsou všechno historické osobnosti, případy pacientů ve filmu jsou historicky přesné, ale mají změněna jména. Možná díky tomuto důrazu na přesnost film působí trochu rozkouskovaně. Co taky stojí na vypíchnutí je vynikající soundtrack od Jerryho Goldsmitha

Predstavte si, že veci, ktoré vás trápia, ktoré si vyčítate, ste v skutočnosti nemohli ovplyvniť a neboli nutne iba vašou vinou. 
A čo ak to nie je iba predstava a môže toto tvrdenie byť pravdivé? 
 
Tvrdenia, že myseľ je tvorená z častí, ktoré na seba vzájomne pôsobia a majú vplyv na to, akí sme; že nekonáme iba vedome a z vlastnej vôle, ale sme priamo a vo veľkej miere ovplyvnení nevedomím; že naše sny majú väčší význam ako sa zdá a veľa hovoria aj o našej psychike; že naše pudy a inštinkty sú dôležité; že potlačené emócie sa nestratia, sú akoby pochované zaživa a vrátia sa neskôr v oveľa škaredšej podobe, etc. vám môžu byť známe, ale vedeli ste, že nie vždy boli vnímané ako samozrejmosť a boli dokonca snahy ich vyvrátiť?
 
Práca Sigmunda Freuda, pomyselného otca psychoanalýzy (druh psychoterapie) bola významná aj pre terajšiu psychológiu a pomohol rozvinúť chápanie psychiky na úplne inú úroveň. Čo sa s ľudmi, ktorí psychicky trpia deje a ako im pomôcť? Sme v prvom rade ľudia a aj napriek tomu, aká zlá sme spoločnosť, nezaslúžime si trpieť…
 
 Freud otvorene hovoril o sexualite z vedeckej stránky a jeho práca viedla k tomu, že mnohí ľudia, aj teraz, si napokon radšej zvolia žiť ako zomrieť. Že sa dokážeme lepšie vyrovnať so smútkom,... Je až neuveriteľné ako ďaleko sa medicína, vlastne všetky vedy, posunuli oproti 100 rokov dozadu. O tom, akým významným človekom bol Freud hovorí hádam aj to, že iba cca 20 rokov po jeho smrti bol natočený film o jeho práci a začiatkoch psychoanalýzy. Ak vás psychológia nezaujíma, tak film pre vás nie je. Budete sa nudiť. Ak áno, tak vrelo odporúčam, ponorte sa do hypnózy a do sveta svojej mysle, premýšľajte, hľadajte a pochopte, čo je vo vás zle…
 
A ten skvelý pocit, keď nájdete chybu vo filme a pritom nie ste psychológ…

Vynikající pojednání o otci moderní psychoanalýzy. Nejenom Freuda mám trošku načteného, takže mi snímek neservíroval v zásadě nic nového. Každopádně, snímek je na svoji dobu zpracován velmi chytlavě a v podstatě se v něm nenacházejí momenty, kdy bych měl nutkání si kousat nehty, nebo si hrát s různými částmi svého těla. Montgomery Clift je zde dokonalý. Luxusní podívaná, která, věřím, zaujme každého, komu je zpracovávané téma alespoň trošku blízké. [82 %]

Tak na tenhle film jsem cestoval extra vlakem (coby gymnazista)  do Prahy (a v noci zas zpět), když jej v roce 1974 promítali v pražském kině Ponrepo (s živým překladem v kinosále). John Huston podává svůj pohled (mj. i jako filmový vyprávěč děje) na postavu světoznámého vídeňského psychiatra Freuda (na scénáři se podílel i Jean-Paul Sartre). Monty Clift se zhostil hlavní role na výtečnou, přestože měl během natáčení velké zdravotní problémy a po jeho dokončení už natočil pouze jediný film (zemřel ve 44 letech roku 1966)

Huston, Sartre, Goldsmith, Clift. Filmársky na svoju dobu lepší štandard, pre fanúšikov Freuda povinnosť (sila nevedomia, metóda hypnózy, potláčanie traumatických spomienok, výklad snov, Oidipov/Elektrin komplex). Po obsahovej stránke zaujalo priam detektívne pátranie po poznaní. „Najstarší nepriateľ človeka je jeho ješitnosť.“