Návrat k vítězství (1981)

Každý student v hodině historie se učí stejnou, do jisté míry pravdivou legendu: kolem Vánoc roku 1914 složili vojáci na frontové linii první světové války zbraně na Boží hod vánoční, aby se utkali ve fotbalovém zápase o příměří.  Příběh se ale stává o něco méně roztomilým, když jedna ze stran nejsou jen Němci, ale skutečně nacisté.

Po letech zopakováno a přehodnoceno. Jasný je to úplná pohádka z lágru kde se nic dramatického neděje a férový nácek chce čestný zápas který by se asi, ale nemohl v reálu vůbec uskutečnit. Tak do půlky filmu jsem si říkal, že ty tři hvězdy jsou tak adekvátní a Sly je sice sympatický, ale žádný extra strhující výkon to v jeho podání není, ale jak se rozjel ten match, tak mě to úplně vtáhlo. Ano nejsem objektivní, protože jsem fotbalový fanoušek, ale na to zvysoka kašlu. Rozhodně je tu vidět účast fotbalových profíků což přidává na úrovni zápasu no a Pelé je prostě Pelé. Sly se musí jenom naučit kde má stát při rohu a jak chytat penalty a pak se dá i ten předem prohraný zápas s ovlivněným rozhodčím i vyhrát. Jasně je to totálně předvídatelný a tak když se náš tým začne hrabat z průběžného stavu nula čtyři tak se dá dobře odhadnout každý další moment. Takže když už je vyrovnání tady tak zmanipulovaný sudí to pochopitelně neuzná a VAR holt ještě touhle dobou nebyl, ale samozřejmě že Pelé to zařídí (nůžkami jak jinak) no a na konci je vám jasný, že teď už Sly tu penaltu prostě chytnout musí. Takže je to naivní a předem čitelný? Ano je. Nudilo mě to? Ani náhodou. A to je i můj vzkaz pro Bludného mana a další zdejší experty. Ano já si uvědomuji, že je to moje chyba, že jsem se zasekl v době před třiceti až čtyřiceti lety, ale určitě se na ty filmy nedívám přes růžové brýle a jejich chyby si uvědomuji, ale je mi to úplně jedno. Tyhle filmy prostě měly a mají srdíčko a duši a to je něco co ty dnešní genderově rovnoprávný digitální píčoviny točený před zeleným plátnem neviděli ani z rychlíku a to je prostě fakt.70%

První polovina byla k uzoufání nudná, ale když začal zápas, tak se to sledovat dalo. Atmosféře totiž hodně pomohla hudba Billa Contiho, který tyhle sportovní motivy prostě umí - soundtrack z Rockyho koneckonců mluví sám za sebe. Sylvester Stallone by ale nikdy fotbal hrát neměl. Jak jsem mu toho boxera i věřil, tak jako brankář je opravdu strašidelně špatný. Zbytek role zvládl se ctí.

Vítězství jsem viděl jako Stallonův fanda někde ve 20ti a už tehdy mě to přišlo divný. Ono je to pěkně natočené, nenudí to, ale je to absolutně debilní. Šílený námět kombinuje válečný, vězeňský a sportovní film. Scénář hoří - fešácký zajatecký tábor se spravedlivým velitelem, padělatelem co sežene foťák či doklady, neuvěřitelné scény (útěk, návrat bez trestu) až po naprosto absurdní poločasové rozhodnutí a finální útěk (nikdo by nestřílel?). Caine a von Sydow nemají co hrát a Stallone se do válečného filmu nehodí (jeho postava je tu vlastně navíc). Dlužno říct, že je tu pár legendárních fotbalistů (i když většina po čtyřicítce) v čele s famózním Pelém, finální fotbalový zápas je naprosto lahůdkový a jako fotbalový fanda jsem nadšený, že jsem taky jednou viděl ve filmu fotbal a ne nějaký americký sport. Pěkně jsem si zafandil :) Jo a Stallone v brance rozhodně není marný, v naší kapr lize jsou stokrát horší tragédi. Takže asi neutrální 3*.

Na jednu stranu samozřejmě totální nesmysl a historickej faul zralej na jedenáct červenejch karet, jehož byť jediná -ani tréninková- minuta by se v té době nemohla odehrát ani náhodou! Obzvlášť "velké finále" je k popukání jak z "Bláznů ze stadiónu" s Les Charlots... A černoch v zápase proti fašounum? To by mohl bejt stokrát Pelé, ale fakt ani Hitlerovym omylem... No ale na druhou stranu, pokud reálnost prudce zakopnete do autu, je to (zvlášť pro fotbalového fanouška, ale nejen) zábavné i napínavé, poměrně neotřelé a vítězství ducha a rebélii vůči náckum si to celkem vtipně splní:)