Fränk (2025)

7/10.Slušné estonské drama, které ukazuje, že útěk před peklem doma ještě nemusí znamenat výhru.Mladý kluk, oběť domácího násilí, přijíždí ke strýcovi do nového města. Jenže místo toho, aby dostal druhou šanci, hned skočí po špatné partě a začíná série špatných rozhodnutí.   Na tomhle typu sídlištních dramat mám něco rád. Ta směs špíny, beznaděje a vzteku je vlastně fascinující. A tady navíc vystupuje jedna postava, která to celé táhne výš, než bych čekal. Frank, přezdívaný Frankenstein, postižený chlapík, který by mohl být jen podivnou figurkou na pozadí, ale místo toho se stává srdcem celého příběhu. Vztah mezi ním a hlavním hrdinou má překvapivou hloubku a právě díky němu má film opravdovou sílu.   Je pravda, že by to celé mohlo být drsnější. Tenhle subžánr má na kontě tituly, které si troufly víc a servírovaly mnohem nekompromisnější podívanou. Tady je cítit určitá opatrnost, jako kdyby se režisér bál jít až na dřeň, ale i tak film funguje. Estonské prostředí má svoje kouzlo, je to trochu jako dívat se na známý typ příběhu, ale z jiného úhlu, s jiným jazykem, jiným tempem a jinou melancholií.   Pokud máte slabost pro příběhy z okrajů společnosti, které Vás nakonec přimějí přemýšlet, jestli vůbec existuje správná cesta, tohle Vás nejspíš nezklame.(16.09.2025)