Faktótum (2005)

U mňa definitívny film o pohľade do života Bukowského. Tradične úžasný Matt Dillon ma svojou utiahnutosťou, tvárou ošľahanou tvrdou životosprávou a očami, v ktorých sa javí hlboká bolesť, cit pre trpký humor a tisíce životných príbehov presvedčil viac ako mimikou divoký a žoviálny Mickey Rourke v Barfly. Výborná comedy drama, ktorej trpkosť skvele dotvára temná tematická hudba. Hviezdička obzvlásť pre ňu.

V jakékoliv adaptaci Bukowskiho knih, bude na prvním místě obsah a až potom forma. Obsah natolik silný, že je vcelku jedno, kdo bude v takovém filmu hrát nebo jaká bude hudba... . Tím nechci shazovat skvělého Dillona, ale faktem je, že jsou to hlavně slova a činy Chinaskiho, které Faktótum posouvají od prostého dramatu o zkrachovalých existencích k existencionální dramedii. Bukowski by se nad takovou interpretací ušklíbl a poslal mě přímo tam, kam slunce nesvítí. Sledovat jeho životní příběhy z gauče a u toho chroupat chipsy.... . Ten zahořklý muž tím pohrdal. Ale co je mi po něm...nepotřebuji orat držkou zem, abych pochopil jaké je žít z ruky do huby a podlehnout touze se trestat. Byla to jeho volba. Skončil by jako ostatní opilci, feťáci a bezdomovci, nebýt darů, jakých se mu dostalo (podobně jako tvůrcům a la Dick, nebo Gibson). Nebýt schopnosti poutavě a z jiné perspektivy převyprávět co viděl a zažil, žádné jeho alter ego v podobě Chinaskiho by nikoho nezajímalo, protože pravdou je, že„Bukowski byl vynikající spisovatel, ale všivá lidská bytost.“Přestože ho tato adaptace hodně šetří a ukazuje ho spíše jako bezstarostného přežívače, tak v mých očích byl přesto především cynický a sobecký budižkničemu. I tak ale uznávám, že jsou jeho"reportáže z žumpy bytí", mimořádně poučné. A tím pádem jsem rád i za tento film.

Dá se na to koukat, ale člověka to neobohatí. Vlastní vinou looser chlastá a čeká, až mu někdo otiskne povídku, což se nakonec stane. Průměrně hraje Mat Dillon, je tu i  Marisa Tomei a Lili Taylor, ta je hodně dobrá. V jednu chvíli se mi to prolnulo s o mnohem lepším Štamgastem (se stejnou postavou Chinaskiho. Tady Laura (Marisa Tomei) a tam Wendy (Faye Dunaway) jsou alkoholičky, které sponzoruje bohatý přítel. Scéna s nákupem v supermarketu je téměř totožná.

Matt Dillon je možná nedoceněný, možná nemá v kariéře tolik štěstí jako někteří jeho kolegové, ale jednou za čas vždy trefí herecký jackpot a Bukowskiho adaptace je toho dokonalým příkladem. Postava Henryho Chinaskiho je v jeho provedení lenivý frajer, který proplouvá životem s prázdnými kapsami a propíjí se z jednoho dne do druhého. V podstatě jde o takovou nihilistickou verzi Big Lebowskiho, kdy si postupně v určitém slova smyslu oblíbíte jedno budižkničemu, které kdybyste měli doma, tak ho uškrtíte. Na plátně to ve mě vzbudí příjemně podnapilý nadhled nad snesitelným utrpením lidského bytí. 69%

Nechuť práce je přesně taková jako chuť pít. Scenář měl ale víc přitvrdit, jak je tomu v knihách běžné. Takhle je to poloprázdné. Matt Dillon vypadal tak, jak by Chinasky vypadat měl - jen škoda, že mu nebylo umožněno víc zaperlit...sakra vždyť on ani neměl moc, co hrát. Těžko říct, proč vzniká film podle vychlastané předlohy, jejíž kouzlo tvůrce dostatečně nepochopil.