Džúičinin no zokugun (2024)

Zas tak veľa samurajských filmov sa netočí, aby tento kúsok v blízkej dobe zapadol prachom a tento počin patrí rozhodne k tým vydarenejším. K lepšiemu hodnoteniu mu chýba len väčšia vyrovnanosť v každom smere. Protiklady sú tu totižto na každom kroku. Miestami je tón filmu surový a seriózny, ako by človek sledoval historicky presný epos, miestami sa zas trochu zbytočne zvrháva do komediálnej roviny a zbytočne tlačí na pílu pokiaľ ide o hranie na city. Dĺžka je tiež za mňa mierne prepálená, dalo by sa to osekať aspoň o tých dvadsať minút vaty a film by mal hneď ucelenejšie tempo. Ale film ako celok má rozhodne čo ponúknuť.

Kto ma tieto japonske historicke hrane zanrovky rad, pride si na svoje. Mne, zial, spracovany scenar a hlavne cely ten patos a herecky afekt, tak typicky pre tuto kinematografiu vadil. Ked som po kusku siahol, ocakaval som nieco v style vybornehoMo Gongalebo podobne spracovaneho kusku o roninoch z obdobia sogunatu, ktorych maju tak vela.  Nepriek bohatej minutazi, toho tvorcovia moc neponukli a prave preto som sa uz i nudil. Len pre fanusikov zanru.

6/10.Japonský Suicide Squad se samurajema!Když jsem se dozvěděl, že se něco takového chystá, tak jsem se těšil a ono je to sice solidní, ale má to pár chyb, které mi vadí jít s hodnocením výše.Příběh je dá se říci docela basic, máme tu 11 vězňů, kteří dostanou možnost se vykoupit, když půjdou bránit jednu Pevnost, na kterou má zálusk jiný klan. Ono tyhle náměty mám rád, skupina vyvrhelů proti početné přesile, to vše je v pořádku. Oceňuji, že na Japonské poměry se film drží na uzdě a není to typicky přehnané, ulítlé, crazy je to překvapivě velmi " realistic". Akce je natočená slušně, je to pěkně brutální ( létají končetiny, vybuchují těla, krev stříká, choreografie je také solidní, akční stránce bych dal pomalu až 5 hvězd, v tom mě Japonci slušně překvapili),co je však pro mne mínus je velká stopáž 155 minut a pokud se to zrovna neřeže, tak dochází k hluchým pasážím, jelikož dějově ten film moc toho nenabídne a druhá věc, která mi nesedla jsou samotní samurajové. Máme jich 11, ale zapamatovatelní jsou sotva 2, jednak si jsou všichni podobní a když někdo zemře, tak já už nevím, který to vlastně byl, takže to nemá ani žádný emocionální dopad. Hlavně mi přišlo divné, že snad v první akční scéně zemřela dobrá polovina a v druhé je jich zas nějak moc, takže jsem měl v tom trochu bordel ( takový ten pocit, když pořád někdo umírá, ale jakto že jich tam je pořád tolik, když jich je jen 11 ?? Trochu mi to zkazilo zážitek a musel bych se podívat nejspíš ještě jednou, jinak je to povedená řežba, akce je celkem dost, je syrová i brutální, takže za tohle palec nahoru. Mít to o půl hodiny méně a zajímavější hrdiny, tak je to na plnéj počet. Korea by si s tím vyhrála lépe, ale za vidění stojí.

Dynamický film sledující osudy rebelů a jejich roli ve válce přívrženců císařství s vojskem šóguna.

Klasická dráma ako od Kurosawu,len sa mi zo začiatku plietli strany,že kto je priateľ a kto nepriateľ,ale postupne sa to viac vyjasnilo.