Džinró (1999)

Tento film lze považovat za kultovní klasiku, ale nevím zda je ten status opravdu až tak moc zasloužený. Autoři úplně asi netuší co to je subtext a preferují své "geniální" metafory mlátit divákovy do hlavy kladivem. Taky se nemůžu rozhodnout jestli je to "woke" nebo ne, dá se říct že jde o kritiku toxické maskulinity, ale zas na druhou stranu, dá se říct, že je to spíš glorifikace. Na svůj čas má film stylový vizuál a krátká stopáž znamená, že to uplyne jako voda. Celkově je to tak 70b

Na první pohled je Jin-Roh trochu zavádějící neboť může navodit dojem že se jedná o akční nářez s maskovaným komandem, ve skutečnosti jde ale o pomalý konspirační drama kde akce není ani 10 minut. Odehrává se v alternativních 50. letech kde zřejmě Německo vyhrálo válku (Japonci používají německou techniku, knížky jsou německy atd.) a země se snaží dostat z poválečný ekonomický krize, na pořádek dohlíží japonská VB která se ovšem o svou práci dělí se speciální jednotkou Kerberos jejíž členem je i hlavní postava, a ta nakonec tu křehkou rovnováhu naruší. V podstatě se jedná o jedno z posledních kvalitních anime 90. let, s nádhernou animací, hudbou a smyslem pro detail. První polovina se možná sice trochu vleče, jakmile ovšem začnou na povrch vyplouvat odhalení a pravdy tak se z toho stává hodně dusný a extrémně depresivní drama který divákovi nemilosrdně servíruje krutost a beznaděj kterejma si zdejší postavy prochází, se závěrem po kterým vám veselo nebude. Líbilo.

(Pozor, minispoiler) V úvodu nastíněná linie politicko-sociálního thrilleru jde (bohužel) relativně brzy stranou, načež se to přehoupne do příběhu o specnazákovi trpícím PTSD a potencionálně pěstujícím "zakázanou" lásku, aby se to nakonec vylouplo coby ochcávací politicko-(kontra)špionážní thriller. Jakkoli bych asi nejvíc vítal tu politicko-sociální linii těžící víc z místní alternativní historie, tak se mi to jako celek líbilo převelice, disponuje to skvělou animací a atmosférou a především díky emocionálně působivému závěru (na který by si, přiznejme si, velká řádka režisérů v USA či Evropě, resp. v jakékoli mainstreamové produkci, netroufla) dávám nakonec plný počet. Byť tedy škoda, že si to Ošii sám i nezfilmoval. Jakkoli odvádí Okiura skvělou práci, ten Ošiiho specifický styl a cit pro vizuál by tomu daly něco víc. Jo a Červenou Karkulku pro příště radši už jen v té "naší" verzi. Ta zdejší (Perraultova?) je depresivní jak sviňa...

''Nie sme ľudia prezlečení za psov, sme vlci zamaskovaní ako ľudia'' ..alebo keď za príbehom stojí famózny Mamoru Ošii (Ghost in the Shell), mal by si zbystriť pozornosť. Jin-Rō je pomerne pomalým, no o to viac temným a myšlienkovo podmanivým thrillerom, ktorý sa navyše môže pochváliť skvelým vizuálom aj hudobným doprovodom (tá záverečná bodka!). 9/10

Cool zbroje na posterech i první minuty filmu slibují akční jízdu. Nu není tomu tak. Je to psychologické drama o tom jak se voják snaží vyrovnat se svinstvem válečných činnů. Není tomu vyloženě co vytknout, ale také to není nijak objevné. Pro japonce může vypadat zajímavě kombinace s pohádkou o karkulce,která tam třeba není známá. No pro mě to bylo dost těžko stravitelné.