Džicuroku Andó Noboru kjódóden: Rekka (2002)

Typický Miike. Nic mimořádného,(max.50%)

Miikeho styl, jehož pilířem bylo, nakolik diváka neustále překvapoval, se postupně dostal do fáze, kdy nemůže překvapit snad již vůbec ničím. Tím se, myslím, definitivně obnažila určitá přeceňovanost této ikony současného japonského filmu. To ovšem neznamená, že by většina jeho dílek nebyla skvělou zábavou (pokud tedy člověk ví, co mu TM (ne)může nabídnout). V zásadě klasická "yakuza vyhlazovačka", samozřejmě zabalená do nezaměnitelného Miikeho kabátu. Riki Takeuchi je takový japonský Vinnie Jones - jeho herectví je omezeno na několik drsňáckých grimas, pro určitý typ rolí se však hodí výtečně a tato není výjimkou, s Kenichim Endem navíc tvoří překvapivě funkční dvojici. Příjemným nádavkem je účast několika japonských legend, jako jsou např. Sonny Chiba, Tetsuro Tamba a především Yuya Uchida, který za celým filmem udělá přiléhavou tečku. "Rock`n`roll!"(07.08.2010)

Miikeho rukopis je jasně znát. Film se pohybuje v rámci různých žánrů velmi nenuceně, ale v podstatě se jedná o klasické mafiánské drama. Je to divný a zvláštní film, který diváka občas dost překvapí i svým vlastním provedením (podivné střihy, triky a kamera). Každopádně "japonská živočišnost" z něj přímo tryská a i to "nic", co se většinu času ve filmu děje, má něco do sebe, zvlášť toto ocení milovníci japonské kinematografie. Nečekejte žádnou akční řežbu, ale spíše podivné, občas brutální a mírně zvrácené mafiánské drama ...(31.10.2008)

nerad to říkám, ale Miikeho schéma "zaplním film zajímavými, rádoby symbolickými nebo brutálními nápady a vyseru se na příběh i logiku" mi začíná pomalu lézt krkem a u filmu s mstivým potenciálem mě to zamrzelo dvojnásob.(15.08.2009)

Celkem povedená Miikeho krvavá hříčka, která sice oplývá spoustou černého humoru, dobře natočených brutálních masakrů a výborné hudby, bohužel celkový dojem kazí zmatený děj a zejména v první polovině i kupa nudných scén. Nakonec tedy za slušné 3*.(20.12.2008)