Crows Zero (2007)

Bitky, súboje, boj o pozíciu. Krv strieka, mláti sa všade, no najradšej rovno do papule. Na odľahčenie a v protipóle k tomu ultra melodramatické a zasnené lyrické scény. V komentároch sa objavuje, že režisér sa naladil na západnú nôtu. Nuž, myslím, že ak by sa napríklad američania pokúsili natočiť obdobný akčniak s takou megadávkou protipólnych vyhrotených emócií v škále od romanticky zadumaných úvah o priateľstve, zrade, konkurencii po pudové, zversky násilné ukričané súboje, tak tento koktail by smeroval maximálne tak k nejakej komediálnej paródii. Takaši Miike má všetko toto pod kontrolou, vrátane prítomného humorného nadhľadu.  Všetko pod zdanlivo nezúčastneným dohľadom yakuzy, riešiacej si vlastné konkurenčné problémy. Ale aj japonská mafia dobre vie, že čo sa za mladi naučíš, v podsvetí neskôr zúročíš. Všetko sprevádzané asi pol tonou japonského rocku. Veď koniec-koncov, o tom to je. Že absolútnym lídrom sa nikdy nik nestane, pretože vždy je tu ktosi nový. Alebo iný, koho si nemožno podriadiť. Pretože život je len rokenrol.

Oguri v polohe tvrdého chlapca? Vidieť vyše stoosemdesiat centimetrov naštvanej výšky ako rozdáva rany na každú stranu je istý druh zážitku. Boj v daždi bol pôsobivý a keď sa k tomu pridajú zdôraznené zvuky úderov a rockový podmaz, nemohlo to byť lepšie. Dážď bol rozhodne dobrý nápad. Akurát mi napadlo, ako sa v tej trme-vrme rozoznali kto má s kým bojovať.

Mám rád asijské filmy, zejména z Jižní Koreje, Hongkongu, či Indonésie. Většinou je to takový závan čerstvého vzduchu do zatuchlého hollywoodského stereotypu. I ty mlátičky mají takové jiné a lepší. Ale toto vážně nee... Ze zmateného děje plného nesmyslných scén, hloupých dialogů, ale především naprosto stejných, nudných herců (chybí tam někdo jako např. Yayan Ruhian z obou “Zátahů”) bez jakéhokoli charismatu. Marně hledám signál pro aspoň jednu hvězdu, ale to, že film konečně skončil, nelze považovat za odůvodnění takového hodnocení.

Chovám velký obdiv ke všem divákům, kteří tento japonský hnus dokázali zhlédnout na jeden zátah. Já u této trapné píčoviny 2x úspěšně usnul. Něco tak krajně nezajímavého a debilního, se opravdu moc často nevidí. Již jsem s touto píčovinou ztratil příliš mnoho času, takže se alespoň v komentáři pokusím být stručný. Děj se točí kolem toho, že 30kiloví šikmoocí žlutí středoškoláci svádí na jakési debilní škole boj o to, kdo z nich bude do konce roku ten největší čurák. Děj je tak krajně dementní u nudný, že se mi nepodařilo udržet pozornost ani na souvislých 5 minut, tudíž mi zcela unikaly souvislosti v té sračce a vlastně mi to ani nijak nevadilo. Postavy se všechny chovaly jako stejní čůráci, a tak se stalo, že mi splynuly v postavu jedinou, což mi rozhodně nepřidalo v tom, aby se mi jakkoli podařilo se zorientovat v tom dementním ději. Postavy musel napsat nějaký nadpozemský čurák, protože ani jedna z nich nebyla ani malinko zajímavá. Bitky točil samozřejmě opět nějaký pičus s roztřepanou prackou, takže ani z těch si divák nedostal šanci pranic odnést. Obrovská ztráta času a neskutečný žlutý průser. Moc nechápu zdejší červené hodnocení, asi by mi ti nemocní feťáci měli dát kontakt na svého dealera.

Sleduju už podruhý a mám pocit, že to není naposledy.

Jelikož mám rozkoukaný Ouroboros a musím čekat týden na novou epizodu, tak jsem chtěl zkusit Oguriho zase v jiné roli. A že bylo na co koukat. Jak už psala ainny, ono to opravdu není jen o středoškolácích, kteří se mlátí hlava nehlava. Víc než o tom, je to o přátelství.

Jediné, co jsem tak trochu nepobral, jak se kluci můžou vždycky dostat do dalšího ročníku, když nedělaj nic jinýho, než se mezi sebou bojují o to, kdo ovládne Suzuran ;)

Ale jinak doporučuji ke zhlédnutí, písnička I wanna change se mu už uhnízdila v mobilu.