Zmeškaný hovor (2003)

Další mistrovské dílo japonského režiséra Takashi Miikeho znovu dokazuje jeho jedinečný cit pro hororové žánry, tentokrát v podobě zábavného a zároveň znepokojujícího duchařského filmu. Miike se vrací k archetypálním prvkům tradičního japonského hororu, které dobře znají všichni fanoušci tohoto druhu kinematografie. Černovlasý duch dívky a „odpočítávání smrti“. Tento snímek však není jen dalším opakováním známých motivů, je to zároveň moderní reflexe doby, která dokáže zaujmout i zklamat. Příběh v jádru neopouští klasiku. Motiv kletby předávané přes média, který si většina diváků dobře pamatuje z kultovního filmu „Ring“ (1998). Místo legendární kazety VHS však zde figuruje mobilní telefon, což působí jako symbol přenesení hrůzy do současnosti. Tento zdánlivě jednoduchý převod ale otevírá prostor k hlubšímu rozboru současné společenské reality. Tedy nadměrné konektivity, která paradoxně vede k izolaci, a strachu z mezilidské komunikace. Miike zde záměrně pracuje s tím, co je dnešní dobou nejvíc propíráno. Fenomén neustálého digitálního spojení, které ale mnohdy působí jako past. Velkým překvapením je, že režisér známý svými brutálními a krvavými scénami tentokrát vsadil na subtilnější formu děsu. Vytvořil film, který staví především na napětí a atmosféře, nikoli na šoku a násilí. Tento přístup možná některé fanoušky překvapí, ale rozhodně přináší nový rozměr do jeho tvorby a připomíná, že horor nemusí být vždy jen o krvi. Zvláštní zmínku si zaslouží scéna veřejného vymítání démona vysílaná živě v televizi, která nabízí ostrou kritiku mediálního světa. Jsou zde jasné narážky na morbidní fascinaci neštěstím s cílem dosáhnutí co největší sledovanosti, která často převáží nad skutečnou zodpovědností médií. Zvuk vyzvánějícího telefonu, který se stává symbolem blížící se smrti, je navíc zvolen tak, že se vryje hluboko do paměti diváka, a to i po skončení filmu. I přes jistou absenci narativní originality je tento horor skvělou ukázkou, jak lze tradiční prvky použít k vytvoření kvalitní a napínavé atmosféry. Miikeho dílo tak osvěžuje současnou hororovou scénu, kde mnohdy dominují extrémní vizuální efekty a přehnané množství krve. Tento film nabízí něco jiného. Rafinovanou, dokonale vygradovanou hrůzu bez zbytečné brutality. A právě to dělá z tohoto snímku pozoruhodný příspěvek do žánru, který dlouho postrádal kvalitní a inteligentní hororovou zábavu.

Po pozretí mám dosť zmiešané pocity. Atmosféra bola miestami dobrá, ale tie výkony hercov ma miestami dosť pobavili. Dej je taký nemastný, neslaný, dosť mi pripomína taký ten vnútorný hnev z filmuSilent Hill, kde sa ukazlo ako hlavný motív, nenávisť ktorá bola roky pestovaná. Pokiaľ patríte v fanúšikom ázijských hororov tak Vás neprekvapí, pokrčená , znetvorená, dlhovlasá potvora, ktorá je vždy v tmavom kúte, alebo niekde v skrini a pomaličky sa k vám blíži. Aj keď sa film snažil u mňa strach nevyvolal , skôr som sa nevedel dočkať konca, ako to celé vysvetlia, aj keď počas filmu to snáď už pochopil každý, prečo sa to deje. Ten záver  bol z celého filmu najlepší, preto, až dve hviezdičky, pokiaľ by to bolo počas celého filmu tak ako na konci, určite by mal vyššie hodnotenie. Za mňa slabučké 4/10

Hrdě derivativní horor od japonského filmového šinkanzenu Takeshi Miikea. Když točíte 2-5 filmů ročně, na vymýšlení původností není čas.
Neohrožuje-li videokazeta, musíme se bát se obstarožních véček; bože, co by jeden za jejich návrat dal. Když se dost pobavíte touto minimální technologickou inovací, vrací se na scénu nakonec i ta véháeska.Chakushin arinicméně substituuje originalitu štědrou dávkou filmařské kompetence - ty pitomé originální verzeOčíaKruhůtakhle dobře natočeny nebyly.

Ju-onaRingjsou mé nejoblíbenější série z japonských hororů, a pokud bych měl k těmto filmům přiřadit další podobný snímek, tak One Missed Call je jasnou volbou. Je to naprosto boží. Je tu nepříjemné mobilní vyzvánění, ještě více nepříjemné úmrtí a celkový vzhled, který buduje strašidelnou atmosféru. Postavy jsou úplně v pohodě, ačkoliv jsem si musel občas pustit určité dialogy znova, abych byl v obraze. Co jsem si na tomto filmu oblíbil nejvíce je asi noční scéna v rozpadlé nemocnici, a také brutálně živé vysílání. Na konci se mi líbilo to, že není úplně jasný, ale že to poté divákovi docvakne, co se vlastně na tom konci stalo. Ju-on u mě stále vede, ale tohle je rozhodně pro mě též velký zážitek.Takaši Miiketo opět dokázal. To vyzvánění bylo vážně super. Mé hodnocení:7/10

Zmeškaný hovor obsahuje jen opravdu málo zajímavých věcí, konkrétně tři. Pasáž v televizním studiu počáteční část v zavřené nemocnici a děsivou melodii. Jinak se jedná o nudný japonský horor, který není nijak děsivý. Zejména závěr byl zbytečně zdlouhavý a překombinovaný. Od Japonců jsem čekal rozhodně víc.