Crows Zero II (2009)

Stará známa parta je späť. Na jednu stranu je fajn, že Miike vie vytvoriť prostredie a stále spraviť postavám dostačujúci background a vytvoriť si tak vlastnú japonskú verziu Fight Clubu. Ale mimo hlavnej motivácie, ktorá vlastne ťahá celý film a ktorá je sama o sebe veľmi slabá a prostoduchá, film nemá čo ponúknuť. Vzťahy sú mdlé, presahy takmer nulové a celá ta akcia je tiež po chvíli pomerne ťažkopádna. A aj tá dĺžka tomu veľmi nepridá. Je to škoda. Páči sa mi veľmi súčasná japonská kinematografia, ktorá má tendenciu prekračovať klasické žánre a ukazovať odvrátenú stranu japonskej kultúry. Čoraz viac si ale myslím, že tým, že je Miike tak všestranný a že točí ako na bežiacom páse, tak sa mu vo filmoch strašne stráca osobitosť. Ťažko dopozerateľný priemer.

Japonská atmosféra s pokračováním školních bitek s jasným cílem všechny je zmlať dokud nebudou od krve. Je to krása se na to dívat, když se utkají školy plných teenagerských bitkařů s výbornou nadupanou muzikou při bitkách, společně s dobrými záběry a netřesoucí se kamerou.Takaši Miike odvedl skvělou práci, a ještě poslední věc- jednoduchý nenáročný akční děj v obou dílech.

Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla vBuzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojkaCrows Zerodělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si měVránynikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbilGokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát.~(3,2★)~

Nastavovaná kaše bez jediného čerstvého nápadu. Nejistý přechod k větší serióznosti se příliš nevyvedl nicméně coolness a stylovost však neochvějně trvá. Hluchá místa a recyklace sráží jinak vcelku zábavnou jízdu do nevýrazného průměru. Oguri a Yamada tentokrát táhnoucí za jeden provaz ale za vidění přesto stojí.

Bez minimálního připomenutí se vracíme na bojové kolbiště střední školy Suzuran, takže pokud si jedničku člověk moc nevybavuje, bude mít v zástupech postav dost maglajz (já ji viděl cirka před 14 dny a tak jsem tápal jenom občas). Tentokrát se schyluje k válce s konkurenční školou Housen, nejdřív si však vůdce Genji musí uvědomit zodpovědnost a sjednotit všechny frakce. To se želbohu děje značně rozvláčně, zdlouhavě, s absencí nadsázky a s mnoha zbytečnými vedlejšími epizodkami (třeba snaha strůjce celého sváru dostat se do Jakuzy), proto musím hodnotit hůře než posledně (za lepší 3*).