25. hodina (2002)

Po mnoha a mnoha letech jsem si pustil novější americký film. Já nevím, proč to ti amíci dělají: vždycky mě spolehlivě dokáže dostat do nepřátelské polohy ta nekonečné délka. V tomhle případě jsem trpěl nekonečností záběrů z nočního podniku. Nekonečné žvanění  o šukačce v procentech. Kolik je v Americe dealerů drog? Kdyby se takové filmové "štráchy" dělaly s každým...

nedocenený, skvelý film o vine a treste, v ktorom hercov dopĺňa samotný New York City (ten je tu živým a zraneným organizmom), zachytený Rodrigom Prietom, a doplnený hudbou Terence Blancharda. Výborný je nielen Norton, ale aj Barry Pepper a nebohý Philip Seymour Hoffman. z dialógov postáv Barryho a Philipa sa dozvedáme veľa nielen o ich svete, ale aj o hodnotách a o Montym. zaujímavé je zobrazenie následkov septembra 2001 v jednej zo scén, a silný monológ Montyho o spoločnosti tohto Mesta pred zrkadlom, aj s jeho uzavretím: "....No. No, fuck you, Montgomery Brogan. You had it all and then you threw it away, you dumb fuck!" mmch. nielen Philipom (ale aj náladou, formou rozprávania príbehov, tonalitou a významom NYC) sa mi tento film spája s ďalším kvalitným dielom -Než sa diabol dozvie.., s ktorým tvorí pomyselný diptych o "malých" smutných príbehoch ľudí z obrovského mesta.edit: Blanchardove jazzové a bluesové variáciepodkreslené ráznymi bubnovými motívmi, arabskými a írskymi prvkami v správne momenty vyvolávajú zimomriavky (zábery na stroje upravujúce miesto bývalých dvojičiek pri rozhovore Jacoba a Francisa po drsnom dialógu o Montyho budúcnosti) a zaslúžili by si oscara.samotné podobenstvo a predel absencie tých stavieb a prázdnoty alternatív Montyho životapo 25tej hodine je krásny režisérsky moment. p.s. Francisových 99% v jeho systéme atraktivity u žien pobavilo.

Velmi zajímavé a poučené drama a psychice člověka nastupujícího do vězení. Se skutečně výbornou hlavní postavou zahranou excelentní roli zahranou Edvardem Northnem. Některé scény, zejména ke konci jsou skutečně exceletně zahrané a výborně vystihují atmosféru. Film je dle mého názoru, ale o něco delší než by měl být a zejména uprostřed může působit vyprázdněně.

Vážení přátelé, tak tohle opravdu NE! Spoilery!: Spike Lee s diváky sehrál neuvěřitelnou habaďůru a většina, včetně místní smetánky, mu to zblajzla i s prutem! Jsem velmi citlivý na režiséry tmavé pleti, obzvlášť když angažují herce různých ras. Zde je to přímo Babylón - hlavní postava a jeden z jeho kamarádů jsou Irčani, další kamarád Árijec, přítelkyně Latino. Dále se setkáme se Slovany(Ukrajinskou mafií), černošskými policisty, dále jsou na plátně a jmenováni Italové, Asiaté, Židé, Arabové, chybějí snad jen Eskymáci. Proč to všechno vlastně? Pokud chcete naivně schovat RASISMUS, musíte vyměnit bělocha za černocha a přidat přece co nejvíce ras! Jak se vám nakonec bude jevit příběh černošského dealera drog, který je sice jinak vzorný přítel, kamarád, starostlivý majitel psa, který jako dítě přišel o mámu a má dobrý vztah s otcem? Bílí policisté u něho najdou drogy a balík peněz, při výslechu na něj vyvíjejí sexuální nátlak a on ví že bude v base hračkou pro silnější. Tak mu zkrátka hodný tatík pomůže ujet a vyhnout se tím zaslouženému kriminálu! Po letech za ním přijede jeho latinskoamerická přítelkyně a udělalí si mnoho hezkých rasově smíšených dětí a on jim pak vypráví svůj příběh. Ano, takto by to bylo hodnověrné, kdyby Monty byl ČERNOCH, protože tak jak je příběh vyprávěn přesně sedí k naturelu černochů! Až na ten irský původ samozřejmě... Absolutně nechápu, čemu se to Ed Norton zaprodal a proč, po American History X!??! Potřeboval narovnat svou karmu?!? Po napsání komentáře jsem ještě mnohem zhnusenější než přímo po shlédnutí snímku a tudíž snižuju hodnocení, protože tohle podporovat nebudu(a to jsem člověk který má horší zkušenosti s bílými Čechy než s Cikány!)

Ako keby sa Fight Club dal dokopy s Tarantinovkou a vznikol z toho ďalší "antikomerčný" film s E. Nortonom z prelomu tisícročí. Je tu pomalý rozjazd a dlhé diskusie na prvý pohľad o ničom, kde sa nám predstavujú postavy cez svoj obyčajný život (veľký monológ do zrkadla je tá správna šťava, na ktorú sa čakalo takmer 40 minút) ako vystrihnuté z Tarantinovskej produkcie. A pomedzi to sa ukazujú kúsky odporu voči spoločnosti ako keby z menej pankáčskej verzie Fight Clubu, len tu je dej realistickejší, hlavnú postavu právo dostihne už v úvode a vzbura proti všetkým v spoločnosti je len slovná a k činom sa nedostane. Ach toto sa mi ťažko hodnotilo, sú tu dobré momenty, no ako celok tu kvalitu až tak nevidím. Radšej si pozrite filmy, ktoré som s týmto filmom zrovnával. Tak tri a tri štvrte hviezdičiek, ale aj tak z toho nebudú 4.