Dva Jakeové (1990)

Za mňa pohoda. Na Čínsku štvrť to nemá, Jack Nicholson nie je Polanski, ale natočiť film vedel. Aj keď to nie je žiadna sláva. Námet dobrý, akurát Jack nám dosť pribral a vyzeral, že ho každú chvíľu skolí infarkt, takže aj tie erotické scény boli, jemne povedané, ujeté. Nemá to už tú peknú atmosféru, hudbu ako jednotka. Ja som sa bavil, podľa mňa to bolo dobré. Priemer to nie je, zázrak tiež nie.

Poměrně podhodnocená kriminálka, která doplácí na spojitost sČínskou čtvrtí. Oproti svému o šestnáct let staršímu bratříčkovi postrádá náležitou osudovost a mrazivé finále, podmanivou noir atmosférou a nádhernou kamerou Vilmose Zsigmonda však již sekundovat může. Jeden problém je však zásadní - Nicholson je sice Nicholson, ale Nicholson v žádném případě není Polanski. Jackova režie je těžkopádná, tempo roztahané a ačkoli příběh není vůbec špatný, výsledný dojem (krom již zmíněné atmosféry a kamery) zachraňují herci. Krom ostřílených matadorů Jacka Nicholsona a Harveyho Keitela potěší i krásné herečky Madeleine Stowe a Meg Tilly, za zmínku stojí i David Keith v menší roli slizkého policejního důstojníka. Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, díky zdejší "oblibě" se přikláním k vyššímu hodnocení. 70%.

Retro atmosféru, atraktivní záběry vyprahlé Kalifornie a příjemný hudební soundtrack oceňuji jako velké plusy filmu. Plusem jsou samozřejmě i obě velké herecké osobnosti - Nicholson a Keitel. Naopak, děj plný peripetií, postav a odkazů na film R.Polanského  byl docela matoucí (alespoň pro mne, protože předchozí Chinatown jsem bohužel neviděl).  Přesto film stojí za vidění - díky té báječné retro náladě.

Filmu rozhodne škodí prívlastok dvojka Čínskej štvrti, keďže na ňu nemá dejom ani atmosférou. Avšak ako neo-noir ide o slušné krimi s komplikovanejšou zápletkou, kde je cítiť, že je písal Towne, len ho to zrejme nebavilo tak ako na prvýkrát. Nicholson väčšinou točí solídne, avšak niektoré scény pôsobia značne rozpačito. Napríklad vždy, keď sa snaží vyvolať sexuálne napätie medzi Gittesom a ženami. Škoda že nešlo o samostatný film bez dejovej spojitosti s originálom, asi by sa dočkal väčšej odozvy.

Rozvody, to je denní chleba soukromého očka Jakea Gittese. Prostě vysvobodit páry z toho utrpení… Teď vyšetřuje podezření z nevěry. Jenže podváděný manžel milence své ženy zastřelí, navíc šlo o jeho obchodního partnera, navíc se objevuje manželka zastřeleného a navíc jsou ve hře machinace kolem ropných pozemků. Na režijní stoličku usedl samotný Jack Nicholson, posbíral několik velmi dobrých herců (samozřejmě včetně sebe), využil kameru ostříleného oscarového Vilmose Zsigmonda, ale zároveň i nezajímavý scénář, který nabízí kostrbatou zápletku, nespočet zdlouhavých scén a je přetížený dialogy. Prostě Polanského kouzlo tehdy chybělo. Už samotné natáčení nešlo moc hladce, Nicholson řešil i vlastní vztahové trable (ačkoliv byl ve vztahu s Anjelicou Huston, čekal dítě s jinou ženou), navíc měl problémy s Robertem Townem (scenárista původní Čínské čtvrti) a s jeho zásahy do již hotového scénáře. Nicholson měl každou jeho úpravu odmítat, navíc pendlování mezi hraním, režírováním a řešením nejrůznějších výrobních problémů prý těžce nesl. Těžkopádný výsledek ani samotné diváky neoslovil, zhatil tak plán producenta Roberta Evanse na trilogii a ukončil i Nicholsonovu kariéru režiséra.