Dogani (2011)

Extrémně brutální, graficky násilný a psychicky nátlakový snímek natočený podle skutečné události. Korejci zpracovávají téma zneužívání dětí ve speciální škole místním ředitelem a jeho podřízenými nepokrytě brutální formou až se v divákovi chvílemi zastavuje dech a odvrací zrak od obrazovky. Nejedná se však o prostý a rádoby šokující exploiter, ale silné, těžkotonážní hororové drama, kdy sledujeme postupné vazby hlavních záporných postav, "ruka ruku meje", v podstatě taková "domácí mafiánská školka", která umožnuje sadistickým a úchylným hajzlům páchat na dětech ty nejodpornější možné zločiny pedofilního charakteru. U filmu se nebudete bavit... budete zuřit, nadávat, doufat, kroutit hlavou, skřípat zuby, zatínat pěsti a plakat... Nic z toho vám to ale platné nebude, stejně jako nevinným dětem, které si muselx projít nehorázným očistcem a peklem hned na začátku svého života.../90%/

Jeden z najšokujúcejšich filmov, čo som kedy videl. Tento snímok je naozaj ťažký pozerať, keďže je v ňom nespravodlivosť a týranie detí. To ale veľmi drastickým spôsobom. Veľká pocta detským hercom, že takéto ohavné scény dokázali vôbec natočiť. Pochvala patrí aj skvelémuGong Yoovia záporákom. 10/10

Ruka ruku myje a spravedlnosti došel dech. To mě napadlo při sledování tohoto snímku o zneužívání hluchoněmých dětí, které samo o sobě je hrozné (a zde líčeno bez příkras či cudných náznaků), ale neméně děsivé je zavírání očí nad tímto problémem jen proto, že jeden z hlavních viníků je vlivná osoba, která se těší oblibě KKK (komunity katolických kudlanek). No, bylo mi z toho blivno, jak ze samotných zločinů, tak ze zkorumpovanosti policejního a soudního systému.

Sexuální násilí na dětech (navíc hluchoněmých, proboha!) je zvěrstvo level holocaust, a také podobně příjemně působí tento snímek. Jako by téma odporných pedofilů samo o sobě nestačilo, tvůrci namísto katarze potrestání zla servírují divákům navíc ještě frustraci z korupce a zcela nefunční spravedlnosti. Bohužel, natočeno podle skutečného případu. Mimochodem Silenced pak tvoří úplný protipól ke snímkuObvinění, kde sice justiční systém dostával také slušně na frak, ovšem zde to odskákaly děti, a těch pár mravně dospělých, kteří se jich zastali. A já si to pustil zrovna na dětský den! Budu si muset ten mix znechucení, vzteku a deprese zahojit nějakým jednoduchým akčním filmem, kde dobro zvítězí ve stylu Tarantina nějakým obzvlášť brutálním "vigilante" způsobem.

Film, ktorý zmenil zákon v Južnej Kórei. A to v ňom vraj nebolo ani 30% z činov tých úchylákov. Ani v knihe to nebolo, lebo by nemohla byť publikovaná. Aj tak si myslím, že za to môžu rodičia - postihnuté decká proste prdli do internátu, aby si tam s nimi mohli učitelia robiť, čo chcú. Veľká úcta a vďaka šoférovi autobusu.