Daleko od ní (2006)

Nepříliš známý snímeček o tajích Alzheimera a o, v dnešní době nepředstavitelné, lásce přikrmované už pouze vzpomínkami, která však ani po 43 letech nesnížila intenzitu. Vzhledem k tomu, že příběh plyne hlemýždím tempem, tak má divák fůru času přemýšlet o této prapodivné nemoci a načerpat tak cenné rady a triky, které třeba zužitkuje v důchodovém věku. Bude-li mít tu smůlu. S pomalu plynoucím tempem je bohužel spojeno i to, že se člověk stíhá nudit, a to poměrně intenzivně a často. Jedná se o těžký nízkorozpočťák, který je určen velmi omezenému okruhu diváků, do kterého zkrátka nepatřím. I přesto je nutné ocenit nulovou sentimentalitu a velice citlivé pojetí. Více než hvězdu ze sebe asi nevymáčknu. Přesto to nebylo až tak zlé, jak jsem očekával.
Viděno v rámciFilmové výzvy. Film mi vybrala uživatelkaMireldis.

Jak už jsem tu jistě psal u některého filmu s podobnou tématikou (rozuměj lidské utrpení atd), mám pro tyto a podobné kousky od jakživa slabost. Takže když se najde další snímek, který je natočen natolik neuměle, že prostě věříte konkrétní bolesti, či lidské ztrátě, pak nemohu jít nikdy s hodnocením pod 4*. Film se točí kolem Alzheimerovy choroby vlastně od začátku a vy jenom očekáváte ten krutý moment, kdy Vás milovaný člověk postupně přestane poznávat...pravdou je, že na rozdíl od korejského "a moment to remember" děj neubíhá tak plynule, i tak je to ale natočeno nadstandardně citlivě a lidsky, kloubouk dolů....................moje hodnocení = 8 z 10.

Ťažko hodnotiteľný a možno aj pochopiteľný film pre tých, ktorých podobná situácia ako starý pár v Away from her v rodine nepostretla. Čiže pre drvivú väčšinu divákov. Ale aj o schopnosti vcítenia sa do postáv s neobvyklými starosťami a iným vekom je kinematografia. Môžete si potom na takýchto typoch filmov cvičiť vašu vnímavosť starších a akokoľvek posstihnutých ľudí. Možno je to sentimentálne, lenže aj o melanchólii je staroba a film je tak rovnako pomalý, ako život postáv. Nie je to adrenalínový zjazd, je to kľudné bežkovanie. Keď však prídu problémy, treba im čeliť a točiť o nich filmy. Akokoľvek sú komerčne nezaujímavé. Pokiaľ v nich nehrajú Freeman alebo Dench, vtedy sa pohrnú davy.

S citem natočené drama o vyrovnávání se s Alzheimerovou chorobou má pomalé tempo, které od diváka vyžaduje, aby se také zklidnil. Pak si teprve může všimnout, že se režisérka docela slušně vyhýbá zbytečnému patosu a nejde jí o žádné ždímání slz. Je to malý nenápadný film postavený na hereckých výkonech tří herců, kterému výborně svědčí melancholická atmosféra zasněžené kanadské krajiny.

Nádherný a smutný film o lásce a velkém porozumění, do kterého zasáhne až Alzheimerova nemoc. Příběh manżelů se odehrává trochu izolovaně od okolí a nevíme jaký byl jejich život před vypuknutím nemoci, vyjma života ve srubu a lyžování. Víme jen o jejich osudové a dlouhotrvající lásce. Kde jsou např. děti, přátelé? Nemoc je oba s ohlušující jistotou začíná rozdělovat do dvou světů. Jen nechápu jaký systém pro tyto nemocné mají v Kanadě. Proč muž svou ženu předává do ústavní péče tak brzy, zvlášť, když žije evidentně sám. Nezdá se mi to správné. Mám pocit, že tak už její život sleduje jen zpovzdálí a přitom by mohli ještě tolik dní spolu prožít, ikdyž už ne na lyžích..Doporučuji všem, kteří se s demencí někdy setkali a přála bych si více filmů s touto tematikou.