Čtyři milostné dopisy (2024)

Toto milostné drama mě ale skutečně vůbec ani neoslovilo, ani nebavilo, ani žádným způsobem nezaujalo. Ano, obsazení je tedy sice silné, kdy jednak veškeří mladí herci působí vážně sympaticky a výrazně, a jednak Brosnan a Byrne, jakožto ostřílení herečtí bardi, zde jen potvrzují svůj jedinečný talent, a ano, i zpracování dobového prostředí Irska tu má určitě něco do sebe, nicméně co je to platné, když obsahově je to tak strašná bída. Celý ten příběh je neskutečně pomalý, nezáživný a alespoň pro mě vlastně dost prázdný, ve smyslu toho, že se tam toho dramatického a emočního děje opravdu málo, a to něco málo je navíc nepřesvědčivé a nefungující, v pár případech, viz uzdravení jedné z postav, pak úplně mimo. Stejně tak jsem vpodstatě ani moc nepobral ani nějaký hlubší smysl přítomné zápletky, prostě několik postav prožívá jakási milostná vzplanutí, jejich osudy ale chytit nedokážou a ve výsledku tak je případnému publiku i jedno, jak dopadnou. K tomu jinak přispívá i jejich nezajímavost a v mnoha případech i fakt velká podivnost, kam třeba konkrétně spadá ten Brosnanův patlal, což byl další takový úlet. Zkrátka ne, tohle šlo hodně mimo mě, hodně slov, hodně myšlenek, málo emocí, málo zábavy.

Film, ktorý je hlavne v spočiatku náročný na pochopenie a uvedomenie si kto je kto a akú tu hrá vlastne rolu. Kompozične vcelku vydarené, keďže mám rád filmy s dvomi paralelnými líniami, ktoré sa postupne pretnú. Napriek tomu mi to celé prišlo také akési impulzívne a nereálne, keďže postavy sa správali a rozhodovali dosť prudko a často aj dosť nelogicky. Možno to vzniklo pri kompresii knižnej predlohy do filmu, čo je dosť častý jav. Každopádne, kostra príbehu sa mi páčila, írske scenérie taktiež, takže minimálne tie 3* si to zaslúži.

Film Štyri listy lásky na mňa zapôsobil najmä svojou pokojnou atmosférou a emotívnym spracovaním. Nejde o typickú romantiku plnú dramatických zvratov, ale skôr o tichý príbeh o osude, spomienkach a citoch, ktoré ľudia často nedokážu vyjadriť slovami. Páčilo sa mi, že film sa sústreďuje na vnútorné prežívanie postáv a zároveň necháva priestor nato aby divák mohol premýšľať. Herecké výkony pôsobili prirodzene a vizuálna stránka filmu pekne podčiarkla jeho melancholickú náladu. Tempo je síce pomalšie, no mne osobne to neprekážalo. Práve naopak, tomuto príbehu dodalo hĺbku.

Štvorlístok na písme v poetizme, peknom vizuále, ale nemá to poriadny šmrnc ani dejovú silu. A to zBrosnanaurobili dokonca zmoknutého kohúta alebo niečo s podobnou charizmou. Odkaz filmu, že pravá láska prežije akékoľvek prekážky sa nesie v sakrálnej tónine namiesto emočnej, čiže namiesto vreckovky postačí ajjednotný katolícky spevník.

Námět a zápletka: 4/10 ... Vizuální stránka: 6/10 ... Soundtrack: 5/10 ... Didaktický potenciál: 4/10 ...Celkový dojem: 4/10.