Chuligáni (2010)

Škoda, že je tenhle snímek dost opominutý. Já vím, ono na tohle téma jsou jich mraky, ale jak jsem od něj celkem nic neočekávala, tak jsem byla nakonec mile překvapená. Conor byl výborná volba na roli  rozpolceného kluka, který neví ke komu by se vlastně měl přiřadit, jestli k chuligánům a nebo mezi šprty. A i když se mi to zdálo trochu víc přihrocené, tak ve výsledku to není až tak neuvěřitelné. A ten konec se Peterovi povedl. 80%

Socialny realizmus Glasgowa zo 70.rokov.Vo filme sledujeme prerod placheho bifloša Johna Mcgilla na agresivneho teenegera ,podobnemu ako je jeho starši brat.Kvoly povesti svôjho brata je John na začiatku filmu preradeny z vyššej triedy do tej slabšej.Na škole sa bežne použivaju aj fyzicke tresty.John sa dokonca aj skamarati s chlapcom z vyššej vrstvy,ktory je na podobnej intelektualnej urovni ako on ale matke toho chlapca sa nepači že jej syn sa kamarati s niekym z nižšej vrsty tak zakaže svojmu synovi sa s Johnom kamaratit.A tu niekde sa začne Johnov prerod na uličnika.John sa skamarati so seberovnymi pouličnymi nasilnikmi.John ani v rodine nema žiadne vzory,jeho otec je opilec a brat nasilnik a matka musi znašat ponižovanie zo strany svôjho manžela ked je opity.Neds je surovy a realisticky film o spoločnosti kde vladnu velke rozdiely a predsutky kvoly socialnemu postavenie rodin.Tento problem je aktualny aj dnes.

Trochu som tu mal problém s prerodom šprta na zmrda. Keď John robí testy na sto percent, tak nie je celkom možné, aby z neho bol nakoniec ned, teda nevzdelaný delikvent. Za všetko môže rodina alebo škola, kde každý niekoho bije? A radšej ako sa nechať zbiť bude niekoho z(a)biť a tak sa stať rešpektovanou súčasťou džungle. Scéna s Ježišom je príjemným osviežením filmu.

Tento film názorne ukazuje, prečo vzdelanie MUSÍ byť prístupné každému kto na to má a chce študovať- čo v kapitalistickej Británii pravda nie je- ako to vyplýva i z hodnotenia ženy, ktorá v Glasgowe žije a film považuje za vrcholne realistický- teda podľa mňa je to akýsi britsko- škótsky NEOREALIZMUS. To že nadané deti sa stávajú zločincami- a čo iné im ostáva, keď spoločnosť nie je schopná im poskytnúť možnosť vzdelania??? Keď 11-roční chlapci nosia bežne nože aj do školy, a 14-roční sú súdení za to že niekoho bodli či zabili. Krutá realita britského života- sociálne kastovníctvo- ako film ukazuje, je najlepšou cestou k vysokej zločinnosti v období, keď informácie sú prístupnejšie. Nie je pravda že zločinnosť mládeže vyplýva z počítačových hier- to je kamufláž sociálnej nerovnosti a povyšovania sa bohatých nad tými, ktorí toľko toho nemajú- lebo nepatria medzi privilegovaných majiteľov akcií, investorov, právnikov, vládnych úradníkov a prisluhovačov tejto skupiny. Film je výborne nakrútený, kamera skoro až klasická, a jednotliví herci ako jeden sú výborní- poznajú totiž prostredie kde sa film odohráva,. Sú z mesta Glasgow.
Citát:"A to se situace od sedmdesátých let prý nesmírně zlepšila.) Pro většinu herců jsou Neds jejich první filmovou rolí, všichni však pocházejí z Glasgow nebo okolí, takže přesnější ukázku toho, jak vypadá a mluví průměrný obyvatel Glasgow, asi neseženete. Nebýt lehce surrealisticky metaforických částí v druhé polovině (Ježíš, lvi) možná bych šla s hodnocením i výše. I tak ve mně ale Neds zanechali poznatek, že skončit ve vězení může být, jak ostatně poznamenala jedna z postav ve filmu, někdy mnohem lepší než neustále utíkat. Poznámka 31. ledna 2012 / O skutečné realitě v Glasgow: Všimla jsem si, že se se některým zdají Neds přehnaní. Jakožto člověk, který posledních 18 měsíců v Glasgow žije, nicméně musím tvrdit, že je to film více než realistický. V East Endu skutečně není výjimkou, že jedenáctiletí nosí nože a čtrnáctiletí stojí před soudem kvůli tomu, že někoho pobodali. Ostatně průměrná délka života mužů v jednom "okrsku" této čtvrti je (podle statistik z roku 2008) 54 let. A to prý byla situace před 30 lety ještě mnohem horší.".

Glasgow sedmdesátých let, přesně tak jak jsem si jej představoval. Nicméně nemá smysl řešit na kolik je tento snímek věrný realitě. Peter Mullan se opět, tak jak má ve zvyku, věnuje silnému tématu a irské problematice bez zbytečného patosu a přikrášlování. Stopáž okolo dvou hodin je opodstatněná, nicméně ne zcela využitá. Uvozovací třetina trochu vázne, a v ní načrtnutý přerod ze šprta v grázlíka nepůsobí věrohodně. Je příliš prudký a vnější motivace není dostatečně silná a pochopitelná. Následné vyobrazení propadání se do bratrových stop již však funguje dobře, zejména díky přirozenému výkonu hlavního představitele. V poslední čtvrtině ale jakoby tvůrci trochu tápali nad tím správným zakončením. Pokud chtěli poukázat na bezradnost postavy dostat se zpět do správných kolejí, měli tomu trochu podřídit i předchozí děj. Nemusela to pak být jen jedna z drsnějších báchorek, ale syrové a nepříjemné drama.