Chi sei? (1974)

Film by obstál aj keby sa tak silou mocou nesnažil kopírovať Exorcistu, bez zelených zvratkov a "diablovho hlasu." Ten skôr pôsobí cheesy. Ale výborná hudba alá Goblin, herci z Deep Red, Zombi 2, prostredie San Franciska a ku koncu aj prekvapivý príbeh, plus zopár pekne strašidelných scén, to vyvažujú. Taká fajn italo retro atmoška z toho ide.

Tak jako Abby je i Chi Sei? další variance na Vymítače ďábla kterých vznikaly v 70 letech tuny. Nicméně tohle považuju za jedno z nejlepších a v záplavě těch srajd co jsem poslední dobou viděl jsem měl nutkání dát 4*, ale nakonec jsem si řekl že 3* budou stačit, ono to přeci jen mohlo být kratší.Plno scén tak bylo poměrně roztahaných a i ty dialogy by se daly vypilovat. Nicméně posedlá maminka byla fakt skvělá a úplně jsem cítil s těma dětma, kteří byly chudáci uzavřený s maminkou v domě, jen škoda že tu nebyla skoro žádná scéna kde byly děcka nějak ohrožováni. Scény v noci byly dokonalé a atmosféra se dala krájet, ale ty denní scény jak jsem řekl moc zdlouhavé byly o ničem a že jich bylo dost. Ale rozhodně překvapení.

Trochu podobný šálek ale mně dostal na úroveň jako předchozí snímek.

Takmer identický námet ako pri EXORCISTOVI, s tým rozdielom, že sa tentokrát vymenili pozície. Posadnutosť si tu ´´užíva´´ rodič a nie potomok. Občas trošku nudné, ale zopár ´´pekných´´ záberov to má.

Braková italská variace na v sedmdesátkách populární satanistické horory s prvky slavného Exorcisty (masky a strašení) i Rosemary má děťátko (zápletka). Assonitis ale neumí vyprávět příběh, vést herce, napsat smysluplný scénář a natočit podle něj alespoň zábavný snímek. Experimentující kameru s několikero zcela nesmyslně použitými stop záběry jsem taky nepochopil, ale nejotravnější je na první pohled originální způsob "vyprávění" z pohledu démona, kdy se jeho proklamační proslovy rychle mění v protrahovanou nudu bez pointy. Plusem jsou ale rozhodně strašidelné scény, tady Itálie téměř nikdy nezklame.(25.03.2025)