Cheonneyonyeou Yeoubi (2007)

Líška meniaca sa na ľudí, s piatimi chvostami, mimozemská loď, hovoriaci lavór, tieňový detektív s robotickým srdcom, chlpatí mimozemšťania, jazero duší, ktoré strážia zajace - nehovorte mi, že ten, kto toto splodil, nebral nejaké psychadeliká. Nevravím, že animák nemá spád, občas humor, ubiehajúci príbeh a nejaký rozprávkovský element, ale na to, aby som išiel vyššie v hodnotení sa to hrá na niečo väčšie ako to je, postavy sú niekde na hranici normálnosti a infantilnosti a veľakrát je to príliš divoké.

Yobi se snaží být barevná, hravá, originální... Ale nejde jí to, tenhle film totiž postrádá něco, co mají zkušenější kolegové, třeba z Giburi (podoba tu je), zvládnuté na jedničku, tenhle film totiž nemá duši, respektive si zničil jedinečnou šanci na originalitu tím, že se snažil vecpat do děje všechno možné, takže velká část vedlejších (možná dokonce všechny) dějových linií nesezná žádného vrcholu a vysublimuje do ztracena. Přitom je to obrovská škoda, ze začátku film sice působí jako něco, co vyzvracel psychedelický korejský jednorožec posedlý japonským démonem, ale postupem času se hlavní linka krásně rozvíjí, jenže... dobrá polovina filmu nepřebije polovinu horší, ani nespasí přebytečnost mnoha věcí. Promarněná příležitost, která mohla být soupeřem těm nejlepším anime podobného ražení.

Nádherná rozprávka, pri ktorej som sa vôbec nenudil. Niečo takéto som už dlho nevidel, čo je asi chyba, no najskôr by to mali vidieť deti, pretože dnes sa im servírujú sprostosti a nie skutočné rozprávky. Animácia s hudbou zladená dokonale, Yobi bola krásna aj vďaka príťažlivému hlasu Son Ye-jin. Príbeh originálny, teda aspoň určite pre nás nekórejcov. A záverečná skladba úžasná. Takto má vyzerať rozprávka pre deti.

Neskrývám překvapení. Ze začátku jsem nevěděl, co si o tomhle filmu mám myslet. Trochu dětinské, trochu smutné. Časem jsem se i docela nasmál a místy i hodně, ale jak si film hraje na komedii, stejně tvrdě narazí na vážnou notu. Nejde ani tak o originalitu, příběh jako takový jsme už viděli tisíckrát, ale jde o samotné celkové pojetí. Většiny postav mi bylo ke konci líto, ale příběh působil tak nějak věrohodněji.

Pro asijské animáky jako takové, pro jejich roztomilou animaci, milé postavy a osobité příběhy mám velkou slabost. A musím říct, že tento korejský počin mě nezklamal, byť může leckomu připomínat animovaná dílka slavnějšího japonského režiséra Miyazakiho. Yobi je krásným příběhem o lásce, který je především díky svému vizuálnímu zpracování a doprovodné hudbě více poetický než prozaický. Ze začátku jsem byla dost rozpačitá, ale druhá a především pak závěrečná část mě svým logickým rozuzlením navzdory fantasknosti celého příběhu, a tudíž i svou překvapivostí, přesvědčila o tom, že Yobi je důstojným představitelem svého žánru.